Važ si studijního života...

14. prosince 2017 v 22:00 | Hogreta |  Já, názory a úvahy
... protože až nastoupíš do práce, bude to stokrát horší. Pár měsíců před státnicemi jsem tuto frázi (v různých podobách) slyšela hned z několika různých zdrojů. Jak si mám aktuálního stavu vážit, protože pak už celý život budu chodit do práce, už žádná svoboda, žádný bezstarostný život. Nyní pracuji na plný úvazek už skoro čtyři měsíce. Tak jsem se rozhodla se s vámi podělit o to, jak to celé vidím já.



Vidím to tak, že ti lidé, kteří říkají tyhle fráze, buď nikdy nestudovali vysokou školu, nebo vysoká škola (popřípadě obor) byla pofidérní (popřípadě to byli tak trochu "flákači") a nebo jsou už starší - a tak časem trochu vytěsnili "špatné vzpomínky" a pamatují si jen ty dobré. Jinak si to prostě nedokážu vysvětlit. Přestože u mě ty poslední měsíce byly dost hektické a docela složité na všech frontách (státnice, nová práce, pracovní cesta do Finska, Vietnam, svatba, úřady spojené se svatbou s cizincem, rekonstrukce bytu, stěhování, úmrtí v rodině, ...), tak přes to všechno nemám pocit, že studenská léta pro mě byla nějak jednodušší, než ta "dospělácká". A to dokonce přestože si myslím, že jsem vždy byla docela "studijní typ", jedničkářka a dokonce jsem nějakou chvíli uvažovala, že bych ve studiu pokračovala a udělala si doktorát.

A to jsem se někdy docela bála toho, jaké to bude, až budu muset denně 8 hodin pracovat, nemít prázdniny a muset spoléhat sama na sebe. Dospělácký život zněl přímo děsivě. Moc dospěle, moc zodpovědně. A víte co? Bála jsem se zbytečně. Vysvětlím proč.

Když to tak člověk vezme, 8 a půl hodiny denně v práci se až tak moc neliší už jen od kdejaké střední školy - už i na střední škole studenti stráví 8 hodin denně ve škole. Škola pro mě ale vždy byla poměrně nekončící "dřina". Zatímco v práci skončím a když si práci nechci tahat domů, tak nemusím, tak škola pro mě v půl čtvrté odpoledne rozhodně neskončila. Pořád mě něco tlačilo v zátylku, musela jsem přemýšlet, co ještě musím udělat, co mě ještě čeká, jaké práce ještě musím napsat, jaké písemky a zápočtové testy kdy píšeme, co se ještě musím naučit... A hlavně jsem se pak celé večery musela učit.

V práci je to jiné. Je to na mně. Odpracuju si svých 8 hodin. Někdy se mi tak úplně nechce, tak jdu domů dřív, a odpracuju si to třeba večer. Nebo jindy. Každopádně když chci, můžu po osmi hodinách v práci jít domů a úplně vypnout. Nemyslet na práci. A večer si můžu lehnout a číst si knížku. Nějakou úplnou odpočinkovou blbost. Žádné vědecké články, žádná těžká literatura a žádná skripta. Bože, to je tak super!

Za mě - do školy už bych se nevrátila. Minimálně v nejbližší době. Práce mi maximálně vyhovuje, jsem mnohem více pánem vlastního času. A mám méně stresu. Kolektiv je super, kolegové jsou super (a doufám, že nezpychnou, až si tohle přečtou :-P) a celkově se mi mnohem lépe vstává s tím, že jdu do práce, než když jsem vstávala s tím, že musím do školy. Ani si neumíte představit, jak mě kecy typu "jóó, studenská léta, to je nejkrásnější období života" vytáčely, když jsem je slýchávala těsně před státnicemi, kdy jsem měla nervy v kýblu a denně jsem se tak 14-16 hodin učila.


Další články, které by vás mohly zajímat :



Vzkaz pro vás - pokud ještě studujete a někdo se vám snaží namluvit, že právě prožíváte nejkrásnější období vašeho života, zatímco vy nevíte, jestli bude lepší se utopit a nebo skočit pod vlak, pusťte to jedním uchem tam a druhým ven. Ti lidé většinou moc neví, o čem vlastně mluví. Ten dospělácký život zase taková hrůza není - a může být i opravdu fajn.



PS: Protože je to všechno kolem mě opravdu hektické, nejsem zatím schopná psát články pravidelně. Snažím se ovšem pravidelně přispívat na facebooku (https://www.facebook.com/hogreta/) a instagramu (https://www.instagram.com/petra.hogreta/), protože je to pro mě trochu jednodušší a rychlejší, než napsat článek. Tak kdyby vám mně bylo smutno, můžete se kouknout tam :-P.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mal Mal | Web | 14. prosince 2017 v 23:08 | Reagovat

Páni, ani nevíš, jak mě tvůj článek potěšil! Státnicovat budu v červnu, nervy už jsou pomalu na pochodu a všichni kolem mě prudí, ať si ten poslední půlrok svobody užiju, protože už mě nic lepšího nečeká, no zabila bych je :D Tak jsem ráda, že to někdo z čerstvé zkušenosti vidí i pozitivně. Bude mi sice chybět ranní vyspávání, ale na čtení normální knížky před spaním místo odborných textů se nesmírně těším :)

2 japonsky-dum japonsky-dum | 15. prosince 2017 v 5:12 | Reagovat

Jsou lidi, kteří by se ani vůbec neučili a tím pádem ani neudělali školu. Mě to taky nebavilo a poznala jsem to za pět let. A proto jsem se rozhodla pracovat a studovat zároveň.
Když si člověk najde práci po které touží a baví ho, tak proč by z ní měl odcházet.
Ráda bych měla někdy státnice, ale vím, že já bych to nezvládla.

3 Day Day | 16. prosince 2017 v 9:18 | Reagovat

DĚKUJU! Mě tyhle kecy neskutečně vždycky vytáčí. Mám pocit, že si neuvědomují, že pro valnou většinu studentů nějaký studentský život neexistuje. Jsem ráda, když jednou týdně s někým vyrazím na kafe, jinak se celý život točí kolem školy. Někteří lidi by si s prominutím měli vytáhnout hlavu ze zádele a uvědomit si, že i studenti jsou jenom lidi, kteří mají stejně reálné problémy jako pracující.

4 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 16. prosince 2017 v 19:24 | Reagovat

Naprosto s tebou souhlasím! Škola mě baví (proto jsem pokračovala na magisterské a pořád trošku váhám, že bych šla i dál), ale taky se strašně těším na pracovní režim, myšleno jako plný úvazek. Protože kromě vysoké školy stejně chodím na brigádu, abych vůbec mohla studovat, takže, haha, to jsou ta krásná studentská léta, plná stresu, jestli budu mít z čeho zaplatit nájem, tak určitě. :D Takže i kvůli tomu se těším až budu mít "jen" práci nebo "jen" školu, ta kombinace mě ničí a mám pocit, že kvůli tomu nedělám ani jedno pořádně. A ty užívej, je super, že jsi spokojená, to je nejdůležitější! :-)

5 Cherrybumbum Cherrybumbum | Web | 17. prosince 2017 v 22:58 | Reagovat

Přesně jak říká Opti-Mystique - řada lidí si bohužel neuvědomuje, že dnes je trochu jiná doba a studenti se hodně často musí fakt otáčet, aby splašili nějakou korunu. Nedávno jsme to řešili ve škole, kdy nám jedna vyučující řekla, že nás studenty celkem lituje, že za dob jejího studia (mohlo jí být tak 60 max.) chodili její spolužáci občas někam do skladu vozit uhlí, aby si vydělali na pivo, zatímco my dneska musíme opravdu makat, abychom si vydělali na živobytí. Můžu být ráda, že mám za sebou rodiče, kteří i když zrovna taky nemají na rozhazování, tak se mi snaží maximálně pomáhat, takže si do Prahy na byt vozím každý týden jídlo, a už za něj nemusím tolik utrácet tady. A přesto existují lidé, kteří se nestydí vykřikovat, že studenti jsou jen líná verbeš, která vyžírá náš systém, a že každý vysokoškolák = flákač. Jen doufám, že tohle někdy budou vykládat před svým doktorem, zubařem nebo třeba právníkem. :D

A s tím volným časem s tebou musím souhlasit, taky je to fajn, že člověk přijde odpoledne z práce, dá nohy nahoru a může se věnovat chvíli sám sobě (pokud to není někdo, kdo si denně nosí práci domů). Ale tyhle krásný chvilky taky jednou skončí, až budeme mít vlastní děti (bohužel). :-D

6 Dragell Dragell | Web | 19. prosince 2017 v 7:36 | Reagovat

Ja se priznam, ze na skolu vzpominam v dobrem a klidne bych to vymenila. Pri praci se dal ve svem oboru vzdelavam, mam ted hodne hekticke obdobi, minimum volneho casu. Pri skole se dalo vse naplanovat, prizpusobit. A dovolena v lete? Zlate letni prazdniny, v lete chce dovolenou kazdy a sehnat tyden v kuse je tezke.

7 Boudicca Boudicca | Web | 23. prosince 2017 v 16:19 | Reagovat

Já ještě nedostudovala, ale vnímám to stejně. Prohlášení o "zlatých studentských letech" platí možná tak pro full time studenty nějakého lehčího oboru. Já mám k prezenčnímu studiu 1/2 - 2/3 úvazek, podobně jako většina mých spolužáků. A když večer přijdu po celém dni domů, čekají mě přípravy na semináře a psaní diplomky. Ačkoliv studuji obor, který mě velice baví, a do školy chodím ráda, ke konci semestru už vždy padám na pusu.

Když jsem přes léto "jenom" pracovala (standardně 8 hod) a večer se mohla věnovat svým koníčkům, přišlo mi to strašně super. Na druhou stranu, asi mi bude chybět ta flexibilita. Každý týden vypadá ve škole jinak, stereotyp nehrozí a univerzita mi dává plno možností (stáže, zajímavé přednášky mimo rámec výuky, experimentální projekty...) Tak se snažím si ten poslední rok ještě pořádně užít. :)

8 Pepe Pepe | 25. prosince 2017 v 16:47 | Reagovat

Také jsem studoval a myslím, že ten kdo říká "važ si studentského života" mluví pravdu. Ale aby to člověk pochopil, tak to nesmí brát z toho jednoduchého "technického" úhlu pohledu. Z celkového hlediska je život mezi 20 a 26 samozřejmě většinou jednodušší. A ten hlavní důvod je, že je člověk mladý, má zdraví (většinou a relativně) a tunu času před sebou (i když vám to v té chvíli asi moc nedochází), váš mozek je stále v té nejlepší kondici a člověk má prostě více manévrovacího prostoru. Rodiče jsou stále relativně mladí a člověk sám má mnohem více energie než později (což člověku také v té chvíli moc naplno nedochází). A většina lidí má back up ze strany rodičů (což je i psychicky nesmírně důležité, aniž by to člověk využil), stát vzdělání samozřejmě velmi podporuje v rámci EU (i když s kvantitou klesá kvalita, ohnout gaussovu křivku asi nejde, tak je nutné ohnout kvalitu vzdělání) a zaměstnavatelé jsou samozřejmě také vstřícní a mnohem benevolentnější nežli později a snaží se vás podporovat, pochopitelně. Dnes je "miliarda" různých možností, kam jít studovat a co jít studovat a hlavně je svoboda a je možnost vycestovat, což za dob mých rodičů nebylo (překvapivě to lidé zas tak nevyužívají). Je to prostě vymazlená doba plná možností a svobody, lidé jsou však tak nějak více sobečtí, méně inteligentní a ničeho si neváží (tedy mluví stále o euroatlantickém prostoru). Pokud bych si to mohl představit, tak jít studovat po 40 prezenčně je prakticky vyloučené a i kombinovaně to bude mnohem náročnější než v 25. Protože člověk už nemá tolik energie, nemá takovou podporu ze strany rodičů a státu, nemá takový manévrovací prostor na hraní si se životem, už je to prostě mnohem psychicky náročnější, protože i když je to stále zlatý, tak se člověk blíží do krize středního věku, kdy se začínají blížit takové ty skutečně smutné věci v životě. Tak nějak na vás už každý s prominutím se.. A čím je člověk starší tím je to náročnější. Takže souhlasím s člověkem, který říká "važ si svého studentského života" a já bych dodal "a svého mládí a zdraví", protože to už se nikdy, NIKDY nevrátí :-) Jo a ještě, co se týká např. seznámení, tak podle historek mých single přátel těch příležitostí v průměru také dost ubude, hlavně toho výběru už je samozřejmě méně :-) Takže z celkového pohledu je život studentský v průměru jednoudušší, hlavně kvůli mládí, zdraví, energii a hromady času před sebou. Já jen trochu lituji toho, že mi to v tom věku tak úplně nedocházelo, ještě bych něco přidal a v něčem bych neváhal, ale jak vidím, tak je to asi normální :-)

9 Silwiniel Silwiniel | Web | 8. ledna 2018 v 14:36 | Reagovat

Svatá pravda, takové řeči je lepší pustit jedním uchem tam a druhým ven. Strašně záleží na tom, jakou práci člověk dělá, hrozně se to liší, takže se to rozhodně nedá generalizovat. Moje mamka taky tvrdí, že studentská léta pro ni byla nejkrásnější, ale já to nechápu. Ve škole jsme měla mnohem víc stresu, než v práci.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PROSÍM, do komentářů piště pouze to, co souvisí s daným článkem!
Odpovědi ke komentářím na vašem blogu pište na váš blog přímo k tomu komentáři nebo mi poštele email.
-
Neupozorňujte na sebe reklamami! Na blogy autorů smysluplných komentářů se vždy dívám.
Blogy nespřáteluji, do oblíbených dávám ty, které se mě něčím zaujaly, které se mi líbí a na které opravdu ráda chodím.
-
Budu ráda, když budete komentovat, jen tak se dozvím, co se vám líbí a co ne.
Klidně pište i ke starším článkům, já si to všechno ráda pročtu.



©2011-2015