Středoškolské, bakalářské a magisterské studium

10. června 2017 v 18:00 | Hogreta |  Já, názory a úvahy
Mnozí z vás (hlavně ti, kteří můj blog sledují i na facebooku nebo na instagramu) jistě vědí, že jsem letos úspěšně ukončila studium, stala se ze mě "pyšná paní inženýrka" v oboru informatiky a výpočetní techniky a vlastně jsem to zvládla i docela s grácií - se samými jedničkami a tedy s červeným diplomem. A jak jsem se tak prokousávala studiem, pozorovala jsem, jak kolem všechno mění a jak se mění i přístup vyučujících k nám studentům.



Je to jen na vás

Na střední škole se o nás někdo staral - ať už váš třídní učitel nebo jiný, tak pokud jste do té školy chodili, nemuseli jste se bát, že vám nějaká důležitá informace unikne. Když bylo nutné, abyste podepsali nějaký papír, učitel za vámi přišel a řekl vám to. Když jste měli nějaký osobní problém, učitel se to s vámi snažil řešit.

Na vysoké škole ale přišel jiný, samostatnější svět. Aby člověku neunikly například nějaké důležité termíny, musí si to hlídat. Pokud má člověk nějaký problém, většinu lidí to nijak zásadně nezajímá, protože všichni máme své problémy. Studium na vysoké škole se prostě bere jako dobrovolná a samostatná činnost. Chceš studovat? Studuj. Nechceš studovat? Můžeš odejít.


Paní kolegyně, pane kolego

Po bakalářském studiu jsem začala pozorovat, že mě i profesoři oslovují jako "kolegyně". Je to zvláštní, ale zvyknout se na to dá. Na co se už ale moc zvyknout nedá je, když vás kantoři začnou oslovovat titulem. Jasně, pro mě je přirozené říct docentovi "pane docente", nicméně při odpovědi "ano, slečno bakalářko?" se prostě člověku začnou cukat koutky. Co se týče oslovování tituly, setkala jsem se s tím vlastně jen na škole a u doktora. Asi je to pochopitelné, doktorovi taky říkám titulem, tak mi tak asi říká taky.

Oslovování je jedna věc, ale také jsem si všimla, že se časem kantoři začali ke studentům jako ke kolegům i chovat. Člověk může říct stůj názor na danou problematiku, může na dané téma debatovat, kantoři ho většinou vyslechnou a když je jeho poznámka nebo nápad zajímavý, berou ho v potaz. Dokonce se ho třeba snaží i rozvíjet. Jsme prostě najednou všichni na stejné lodi.

Umíte si představit, že byste se "pohádali" nad řešením příkladu třeba na střední škole? My jsme na střední škole třeba měli celkem skvělé učitele, kteří byli otevření novým nápadům a nevadilo jim, když je někdo upozornil na chybu, nicméně si myslím, že tohle není tak úplně standardní. Mnoho učitelů tyto situace nezvládá a jakoukoli snahu o debatu berou jako osobní útok na jejich vzdělání.


Tykání

To se svým způsobem pořád týká předchozího bodu a toho, že po odchozeném bakalářském studiu začínají kantoři své studenty vnímat jako své kolegy. S tím se u některých, především mladších jedinců, pojí to, že si s vámi potykají. Tykat docentovi mi ze začátku nešlo moc přes pusu, ale časem jsem zjistila, že to má své kladné stránky. Mnohem lépe se s takovým docentem u tabule pohádáte u řešení nějakého příkladu. Tykání otevírá možnost mnohem zajímavějším debatám a člověk se nebojí oponovat, pokud si myslí, že v dané problematice má pravdu on a ne kantor. Taky jsem zjistila, že kantoři, kteří pobídnou své studenty k tykání, to často dělají právě proto, aby se studenti nebáli se s nimi na dané téma "hádat". U výměny názorů a argumentů často padají ty nejlepší nápady. A přece jen se pořád lépe říká "ty vole", než "vy vole", že jo.

Zajímavé je, že u mě třeba lidé tím, že si potykali se studenty, neztratili ani trošku na respektu. Možná, že v mých očích ještě trochu stoupli. Naopak kantoři, kteří automaticky studentům tykali a sami tykání nenabídli, u mě byli na samém dně. Naštěstí jsem se s tímto přístupem setkala jen jednou u člověka, který byl asi o rok starší než my, učil první rok a neuměl oddělit hranici mezi "jsme kamarádi" a tím, že on je kantor a my studenti. Takového nafoukaného neloajálního debila jsem už dlouho neviděla a upřímně jsem do jeho hodin chodila s odporem. U starších kantorů jsem se s takovým přístupem naštěstí nikdy nesetkala.


Dostanete zaplaceno za vlastní studium

Když mi poprvé můj vedoucí semestrálního projektu (a později i diplomové práce) řekl, ať si zkontroluju svoje bankovní spojení v univerzitním systému, že mi pošle nějaké peníze z projektu, nevěřila jsem vlastním uším. Časem jsem to začala brát jako normální věc, že mi prostě učitelé posílají peníze za to, že třeba přináším něco nového tím, že píšu semestrální projekt nebo svoji diplomovou práci.

Moc dobře si uvědomuju, že tohle opravdu nefunguje na všech školách a na všech fakultách. Je mi jasné, že v tomhle teoretická informatika bude dost výjimečná. Máme spoustu profesorů (myslím tím opravdu profesorů - jakože titulem), kteří píší články a občas něco přelomového objeví. Fakulty se tak stávají poměrně bohatými, přece jen za napsání nějakého pěkného článku do vědeckého časopisu jsou docela pěkné peníze jak pro daného jedince, co článek napsal, tak pro fakultu.

Každopádně jsem zjistila, že jsem si svůj obor dost dobře vybrala. Informatika nese, i jen studiem se na tom dá vydělat. Přispíváním na výzkum a vědu si můžete vydělat na mimořádných stipendiích (které jsou v rámci tisíců až desetitisíců). Pokud se budete třeba jen spolupodílet na nějakém projektu nebo na psaní vědeckých článků, taky na tom docela zbohatnete. A když budete pilně studovat, tak fakulty elektrotechniky a informatiky mívají snad na všech školách ty nejvyšší prospěchová stipendia. Pro představu, u nás je to nejnižší prospěchové stipendium 20 tisíc, druhé stipendium 30 tisíc a nejvyšší 40 tisíc. Jen za to, že dobře studujete. Nicméně je asi jasné, že tahle výše se odvíjí i od toho, že není nejjednodušší na takové stipendium dosáhnout, dosáhne na něj jen pár studentů z ročníku. Na to nejvyšší cca 5 -10 lidí ročně. Z ročníku, ve kterém je třeba 500 studentů (z nejrůznějších oborů).


Další články, které by vás mohly zajímat :


Tak abych to nějak shrnula. Mohla bych třeba udělat reklamu. Tak jestli jste po střední škole a rozhodujete se, co dál, pojďte na informatiku a výpočetní techniku. Prostě na IT. Perspektivní obor, na kterém se dá vydělat a u kterého nikdy nebudete moct říct, že vám studium bylo k ničemu - i kdybyste se nakonec rozhodli věnovat něčemu jinému (i když tedy nechápu, proč byste to dělali :-P ).


Jak vy vnímáte, že se měnil přístup kantorů k vám studentům během let?
Napadá vás něco, co jsem ve článku nezmínila, ale je to zásadně odlišné na střední a vysoké škole?
Podělte se v komentářích :).
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kája Kája | Web | 10. června 2017 v 18:36 | Reagovat

Jó, ta samostatnost. Loni jsem dost plavala. Možná jsem to měla ztížené kombinovanou formou studia.
Informatikou bych neprolezla. 😀

2 padesatka padesatka | E-mail | Web | 10. června 2017 v 20:38 | Reagovat

Rady hezký, ale Prvorozený má jen maturitu a Druhorozený nebude mít asi ani tu... 8-O

3 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 10. června 2017 v 21:29 | Reagovat

Snad jsem to nepřehlídla - jakou konkrétní fakultu máš? Není IT jako IT. :-)

4 Dominika Dominika | Web | 11. června 2017 v 14:20 | Reagovat

Je to krásný, tohle má u nás a nejen u nás budoucnost....

5 Zuzka v Kostce Zuzka v Kostce | Web | 11. června 2017 v 18:00 | Reagovat

Jasný, střední a VŠ je jinej level, všechno si musíš pohlídat atd. Ty prospěchový závidím, měla jsem dobrej prospěch, ale bylo fakultou rozhodnuto, že se ten akademický rok stipendium prospěchové konat nebude..což je škoda. A gratuluju k Ing.! :)

6 Papája Papája | Web | 15. června 2017 v 14:55 | Reagovat

parááda, tak to půjdeš na doktorandské studium, ne? :) jsi fakt šikovná ... hádat se s učitelem, hmm, tak to bych nikdy nedokázala :D

jednou jsem dostala 4000 kč za to, že jsem se na můj vkus fakt hodně málo podílela na projektu, ale podílela! :D

7 Paul Paul | 16. června 2017 v 15:47 | Reagovat

Velice krasne napsano a krasna pripominka minulosti. Clovek byl mlad.
O tom jsme si v dobach temna komunistickeho stredoveku mohli nechat zdat.

8 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | Středa v 11:30 | Reagovat

Tak nevím, u nás mají synové a snachy a vnučky také vysokou školu, ale zrovna tento obor ne. Podle  věku postupně:
2xPedagog mgr, ekonom.ing, Ing.strojírenství, Mudr., Ing.chemie-ještě studuje doktoranturu, vlastně jedna z vnuček má Filosofickou fakultu a pak Informatiku, překladatelství. Myslím ale, že je důležité nejen studium, ale hlavně uplatnění- zaměstnání. To na štěstí všichni mají. ;-)

9 Jíťa Jíťa | Web | Včera v 18:54 | Reagovat

Gratulace k ing., kolegyně! :)

Jak to tak čtu, tak u nás v Brně na FITu je to dost podobné, jak s ochotou ke studiu, přístupem vyučujících, tak se stipendii (taky je u nás dostává jen mizivé procento největších borců, podezírám je, že jsou to převlečení roboti...), a na červený diplom se musí nehorázně dřít celá ta leta (přítel ho má, takže to mám doma z první ruky :D).
I když je to mnohdy k vzteku a nejde to, nefunguje, středníky se ztrácejí, tak možnost uplatnění a vidina dobře oceněné práce je fajn motivací, proč začít a zatnout zuby :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PROSÍM, do komentářů piště pouze to, co souvisí s daným článkem!
Odpovědi ke komentářím na vašem blogu pište na váš blog přímo k tomu komentáři nebo mi poštele email.
-
Neupozorňujte na sebe reklamami! Na blogy autorů smysluplných komentářů se vždy dívám.
Blogy nespřáteluji, do oblíbených dávám ty, které se mě něčím zaujaly, které se mi líbí a na které opravdu ráda chodím.
-
Budu ráda, když budete komentovat, jen tak se dozvím, co se vám líbí a co ne.
Klidně pište i ke starším článkům, já si to všechno ráda pročtu.



©2011-2015