Jak zaseješ, tak sklidíš aneb Co je to karma?

18. října 2014 v 8:00 | hogreta |  Já, názory a úvahy
Termín "karma" se v poslední době skloňuje snad všude a spousta lidí ho v používá v i běžném životě. Také spousta lidí na karmu nadává (a teď opravdu nemyslím případ, kdy mají problém s ohřevem vody) a zaměňuje ji s osudem. Jenomže ono to s ní není tak jednoduché.



Karma v buddhismu je vlastně jakýsi zákon příčiny a následku. Jednoduše by se dalo říct, že špatné věci, které uděláme, se nám v životě vrátí špatnými věcmi, zatímco dobré věci se vrátí těmi dobrými. Bohužel ani to není tak jednoduché, protože karma funguje napříč všemi našimi životy (neboť podle buddhismu nežijeme pouze jeden život, ale po smrti se reinkarnujeme). Je tedy klidně možné, že si "negativní" karmu "taháme" už z minulého života, stejně tak je možné, že se nám naše skutky nevrátí hned v tomto životě, ale až v jednom z těch dalších.


Výhodou (a často vlastně i nevýhodou) karmy je, že funguje, ať už na ni člověk věří či ne. Člověk, který se narodil v prostředí, ve kterém nemohl o buddhismu ani slyšet, tak vlastně o nic nepřijde, protože pokud bude dobrý člověk a bude konat dobré skutky, bude odměněn pěknou budoucností, ať už na karmu či buddhismus věří či ne. Stejně tak za zlé skutky bude "potrestán". Nicméně nedá se říct, že člověka "trestá karma" - karma netrestá, to sám člověk se trestá nebo odměňuje tím, jaké činy páchá. Karma je pouze zákon příčiny a následku, nedá se na ni zlobit. Když si nad sebe hodíte jablko a jablko vám spadne na hlavu, taky se nemůžete zlobit na gravitaci. Můžete se zlobit pouze na sebe, že jste nad sebe to jablko házeli.


Jak to teda funguje? Podle buddhismu každá myšlenka, čin, skutek,... nechává v mysli jakési stopy. A protože to, jak prožíváme svět kolem nás, záleží pouze na naší mysli, tak se negativní stopy negativně odráží v našich životech a vedou k utrpení, a pozitivní stopy se odráží pozitivně. Když se nad tím člověk zamyslí, tak je to vlastně strašně osvobozující pocit - znamená to totiž, že máme svůj život ve svých rukou. To je vlastně rozdíl mezi osudem a karmou - osud člověk vlastně přijímá pasivně, nedá se s ním nic dělat. Ale díky karmě si člověk může rozhodovat o své budoucnosti tím, jak se chová a jaké činy páchá.


Většina lidí se začne hned ptát, co to ale je dobrý čin a co špatný. Jop, tohle je dobrá otázka. Tohle se posuzuje poměrně obtížně, protože každý z nás žije v úplně jiných podmínkách a kulturách. Například v našich podmínkách jsou "špatné činy" definovány v desateru nebo v zákonech. Takovéto "desatero" - tedy spis toho, co by člověk neměl dělat, aby byl dobrým člověkem, má snad úplně každé náboženství. V buddhismu něco takového taky existuje, nicméně tím vás teď nebudu zatěžovat, o tom se třeba rozepíšu v nějakém dalším článku:-). Obecně se dá říct, že čin, při kterém našim zaviněním trpí jiná živá bytost, je špatný. A čin, kterým jiným bytostem dáváme lásku a děláme je šťastnými, je dobrý. Bohužel v našem světě často není nic tak černobílé, ve většině situací je to tak nějak uprostřed - a záleží jen na tom, na kterou stranu se to "naklání" víc.

Při rozhodování, jaký čin je dobrý a jaký je špatný, je hodně důležitá motivace. Použiju příklad z knihy "Jeho Svatos DALAI LAMA pro mladé a dětem": Představte si, že při odchodu z restaurace zjistíte, že si nějaký pán vzal váš deštník. Vaše reakce však bude různá podle toho, jaký ten pán měl motivaci. I když výsledek je stejný (tedy nemáte deštník), budete se určitě cítit jinak, když zjistíte, že se pán pouze spletl, jinak se budete cítit, když zjistíte, že vám ho sprostě ukradl, a jinak se budete cítit, když zjistíte, že ho vzal proto, aby ho dal staré nemocné paní, aby nezmokla. Přitom pro vás se vlastně nic nemění, prostě nemáte deštík. A čin je to vlastně také stejný - pán vám vzal deštník. To hlavně jeho motivace mění to, zda je tento čin pokládáte spíš za dobrý, neutrální či špatný.

Tahle soška Buddhy má v mém pokoji čestné místo



Další články, které by vás mohly zajímat:



A proto moc nemám ráda novodobé myšlenky typu: "Život je svině, ty musíš být větší." Díky karmě je to totiž úplně naopak - čím jsem větší svině, tím větší svině je i život. Čím víc šlapu po ostatních lidech kvůli dosažení vlastního štěstí, tím víc se vlastnímu štěstí vzdaluji. Ale čím víc se snažím, aby byli šťastní i jiní lidé, tím většího štěstí dosáhnu i já.


 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Gwendolyn Gwendolyn | E-mail | Web | 18. října 2014 v 8:28 | Reagovat

V poslednej dobe sa veľmi zaujímam o budhismus. Lenže zo všetkých tých informácií z internetu som mala zmätok a tak som si objednala knihu, ktorá by mi to mohla vysvetliť. Ale už 3 týždne čakám kedy príde a stále nič. (Myslím, že to bude tou mangou, ktorá je tiež v objednávke a stále čakajú na jej dodanie :D).
Ničmenej, toto "náboženstvo" (podľa mňa skôr životná filozofia) ma veľmi priťahuje a chcela by som sa do jeho učenia viac ponoriť. Ale trochu sa bojím, akú reakcie na to bude mať moje okolie.
V karmu verím, osud považujem s prepáčením za sprostosť. Veď predsa všetko záleží len na rozhodnutiach, nič nie je určené dopredu.

2 Yasminn Yasminn | E-mail | Web | 18. října 2014 v 11:23 | Reagovat

Skvěle napsaný článek :)
Souhlasím s tím, že každý si nese následky svých činů a co kdo zaseje, to sklidí (ostatně, tak je to také podle všech náboženství). Dříve jsem byla jakási pseudo-buddhistka a na karmu přesně tak, jak popisuješ, jsem věřila. Teď to mám trochu jinak - stále věřím na reinkarnaci i na to, že se nám stane jen to, co si zasloužíme, ale už ne na to, že se nám během života může něco stát jako následek z minulého života.
Vidím to tak, že náš předchozí život určuje "jen" podmínky, do kterých se narodíme. Pokud člověk nežil dobrý život, tak se v příštím životě narodí ne zrovna ideálním rodičům, do země třetího světa, s nějakou vážnou nemocí, nebo jakkoli jinak znevýhodněn. Ale pak už si to dle mého určuje zase všechno sám a po narození už má čistý štít. A pokud bude žít dobrý život, narodí se příště už do dobré rodiny/země/v dobrém zdravotním stavu... A pokud zase špatný život, tak se opět narodí do nevyhovujících podmínek.

S posledním odstavcem naprosto souhlasím. Dneska člověk slyší na každým kroku, že lidé jsou svině, život je nespravedlivý a tak... Tohle módní stěžování si mi vážně leze krkem.

3 Yasminn Yasminn | E-mail | Web | 18. října 2014 v 11:26 | Reagovat

Napadá mě, jestli jsi nečetla knihu Dalajlámova kočka? Delší dobu se na ní chystám a ráda bych věděla, co si o ní myslí někdo, kdo ji četl :)
Je to kniha vyprávěna kotětem, kterou najde a osvojí si dalajláma. Kočka pak vypráví svůj každodenní život, jak se o ní dalajláma stará, převypravuje hovory mezi dalajlámou a jeho hosty - a tím čtenáři přibližuje buddhismus a jeho základní myšlenky. Anotace zní velmi slibně :)

4 Lenin Lenin | Web | 18. října 2014 v 11:33 | Reagovat

Roztomilé. Chovej se dobře a karma ti to vrátí. Pravděpodobně v příštím životě, protože ty, hloupý člověče, přece nemůžeš vyloučit, že něco takového neexistuje, a tak prostě věř a doufej. Asi jako křesťanství a nebíčko za dobrý a poctivý život. :)

Fascinuje mě, jak jsou hlavní světová náboženství naoko odlišná a přitom prostě a jednoduše stejná. Cukřík a bič.

Já věřím jen v to, že mi naše karma večer ohřeje vodu do vany. Ale ani na to se člověk jednoduše nemůže spolehnout. :-D

5 hogreta hogreta | 18. října 2014 v 12:25 | Reagovat

[3]: Ahoj, četla jsem oba díly Dalajlamovy kočky a mužů je jen doporučit - jsou to velmi půvabné knížky a je to psané přímo pro západní čtenáře, takze se to i nám Evropanům moc dobře čte.

[4]: Ale ono to je spíš tak, jak to popisuje Yasmin ve druhém komentári. Tvoje ciny se ti postupně vrací už v tomhle životě. Po smrti karma ovlivňuje spíš to, kde se člověk narodí. Ale jinak má svůj život ve svých rukou. Navíc v buddhismu vůbec nejde o to, aby člověk něčemu věřil. Nemusí věřit vůbec ničemu, přesto se může sám "odměnit". Není tady žádný Bůh, který by soudil, co je špatné nebo dobře a který by něco zarizoval. Žádná "vyšší moc". Prostě tak jak zaseju, tak sklidim,  nic víc, nic míň.

6 Veronica.Mathers Veronica.Mathers | Web | 18. října 2014 v 13:30 | Reagovat

Je to pěkně a výstižně sepsáno. Trošku mi to připomíná film The Secret, zda znáš. Ale přijde mi,že poslední dobou má každý něco s karmou a přitom o tom prd ví. Nebo se o to zajímá, protože je to teď populární ^^

7 Nany Nany | Web | 18. října 2014 v 21:37 | Reagovat

Karma dolehla už i na mě a já v ní pevně věřím. Vidím, jak se mé dobré skutky dobrými odměňují a naopak. Musím uznat, že ji často zaměňuji za osud, všechno je tak složitě propletené.. chjo, ale líbí se mi to :)

Příklad s deštníkem je naprosto dokonalý, teď jsem se do té role zkusila vžít. A pravdou je, že bych vždy reagovala úplně odlišným způsobem.

Rozhodně se o tom chci dozvědět více, takže moc děkuji, že si mi to trochu přiblížila :)

Jinak moc pěkné fotky :)

8 Gil Gil | Web | 19. října 2014 v 20:30 | Reagovat

Krásný článek a máš moc hezkou sošku Buddhy♥ :-) My máme doma na čestném místě také, zase kovovou :-) Buddhismus a hinduismus, jsou mé nejmilejší směry. Oficiálně patřím k hinduismu, tak bylo milé a legrační dát v anketě ten úplně první hlásek♥ :-D

9 Martin Martin | 7. ledna 2016 v 21:19 | Reagovat

Ještě je dobré poznamenat, že úplně to první, co vznikne se nachází v naší mysli. Nazývá se to prvotní příčina, sanskára, mentální stav nebo podmět. Ten se projevuje na základě určitých podmínek, které se projeví. Abychom tedy mohli vytvářet karmu potřebujeme na to nějaké podmínky, které jsme si v minulosti sami vytvořili. To potom znamená, že přestat vytvářet špatnou karmu a vytvářet dobrou není, tak jednoduché, protože naše mysl je znečištěná (lpěním, zlostí a klamem). V tom případě nemá dělení na dobrou a špatnou karmu žádný význam. Buď karma ovládá mě, nebo já ji. proto je tak důležitá meditace. vytvořili. To potom znamená, že přestat vytvářet špatnou karmu a vytvářet dobrou není, tak jednoduche, protože naše mysl je znečištěná (lpěnínm, zlostí a klamem). V tom případě nemá dělení na dobrou a špatnou karmu žádný význam. Buď karma ovládá mě nebo já ji. proto je tak důležitá meditace.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PROSÍM, do komentářů piště pouze to, co souvisí s daným článkem!
Odpovědi ke komentářím na vašem blogu pište na váš blog přímo k tomu komentáři nebo mi poštele email.
-
Neupozorňujte na sebe reklamami! Na blogy autorů smysluplných komentářů se vždy dívám.
Blogy nespřáteluji, do oblíbených dávám ty, které se mě něčím zaujaly, které se mi líbí a na které opravdu ráda chodím.
-
Budu ráda, když budete komentovat, jen tak se dozvím, co se vám líbí a co ne.
Klidně pište i ke starším článkům, já si to všechno ráda pročtu.



©2011-2015