Co je na vietnamštině nejšílenější?

25. října 2014 v 8:00 | hogreta |  Vietnamština
Už dlouho jsem nenapsala žádný článek o vietnamštině a ani se nepochlubila, jak mi to učení jde. Dnes jsem se rozhodla rozepsat o tom, co Evropana při výuce vietnamštiny nejenom zaskočí, ale někdy i absolutně zmate a v horším případě znechutí a demotivuje.




Tóny

Vietnamština je, jak už jsem v této rubrice několikrát zmínila, tónový jazyk. Znamená to, že stačí trošku pohnout intonací a najednou člověk říká úplně něco jiného, než si myslí, že říká. Vietnamština má šest tónů (snažila jsem se je popsat v tomto článku: http://hogreta.blog.cz/1106/1-lekce-vyslovnost ). Pro evropské ucho je to ze začátku něco absolutně nepochopitelného, většina z nás dokáže pouze rozeznat, jestli ten tón klesá nebo stoupá, a to ještě bůhví jestli. Nejhorší jsou slova, která mají význam u všech tónů. I když možná ještě horší jsou slova, která s jiným tónem znamenají něco sprostého (a těch je fakt dost). Učení se slovíček se potom stává fakt šílené, protože nám to připadá alespoň ze začátku všechno stejné. Jen si to představte, tak třeba když řeknu "ngô". Takhle, s rovným tónem, je to obyčejná kukuřice. Když se mi ale povede u toho tón zvednout, hned se z kukuřice stane debil. Jako fakt, prostě debil (a nebo taky "hloupý", "blbý",..). A ani se neptejte, co se stane, když se vám nepovede vyslovit například prase.

Časem si ucho zvykne a rozlišovat tóny; když se člověk soustředí, už nebude tak těžké. Ale jejich výslovnost zůstane pořád šílená. Evropan si prostě tóny u slov pamatuje strašlivě těžko. Strašně často se mi stává, že přesně vím, jaká písmenka v tom daném slově jsou, ale nemůžu ho říct, protože si zaboha nemůžu vzpomenout, jaký tam byl tón. A jak už jsem popsala v odstavci výše, tak ten tón je fakt hodně zásadní a než říct tón blbě, to raději neříkat nic. Tahle neschopnost zapamatovat si tóny ovšem neovlivňuje porozumění psanému textu. Většinou, když to slovo vidím napsané i s tónem, tak mi dojde, co to znamená. Opačně je to o dost složitější.


Jednoslabičná slova

Asi vám to bude připadat jako poměrně kuriózní, ale když se poprvé podíváte na vietnamský text, bouchne vás do očí jedna věc: "Jakto, že je to tak rozsekané, oni mají tak krátká slova?" Při bližším zkoumání dokonce zjistíte, že vietnamština má prostě jen jednoslabičná slova. Dvouslabičná jsou většinou cizí převzatá slova, ale i ty Vietnamci většinou rozdělují (tedy nenapíšou Praha, ale spíš Pra-ha nebo v tom nejhorším případě Pra ha). A každé z těchto slov - tedy slabik - má svůj tón. A tady začíná ta největší sranda, a to "spřežky". Můžete znát všechna ta slova zvlášť, ale když se to skloubí dohromady, je z toho úplně něco jiného. Třeba takové "lê" = hruška a "pha" = míchat nebo připravovat (čaj, kafe, horkou vodu - prostě pití). A teď se podržte, když z toho uděláte "pha lê", tak nejenom, že se nejedná o míchání hrušky, ale právě jsme vytvořili slovo "křišťál" nebo taky "broušené sklo". Neptejte se mě proč, zjistila jsem, že na tohle prostě NEEXISTUJE ODPOVĚĎ PROČ. Proč. "Proboha proč?!!!" - to je otázka, kterou si při studiu pokládám poměrně často a rvu si u toho vlasy.


Oslovování

O oslovování jsem už taky v této rubrice něco napsala: http://hogreta.blog.cz/1110/2-lekce-osobni-zajmena. Nebudu se tedy opakovat. Nicméně to, co jsem tady napsala, platí většinou, ale existuje asi tak milion výjimek, kdy se musí oslovovat (jak jiné, tak taky sebe) úplně jinak. Ve vietnamštině se moc nepoužívá neutrální "já" nebo "ty" (a když už, tak těch možností je taky poměrně hodně). Musíte vědět, jak je ta daná osoba stará a v jakém je k vám postavení. A jde nejenom o to, že je někdo o hodně starší, ale tady rozhodují pomalu i měsíce věku. Jeden příklad za všechny - pokud se člověk baví s o trochu starší holkou, která by mohla být jeho starší sestrou, většinou ji oslovuje "chị"(= starší sestra) a sebe "em" (=mladší bratr/sestra). S tímhle jsem byla tak nějak smířená, všechny možné druhy oslovování jsem se naučila nazpaměť a říkala jsem si, že už mě to nemůže nijak překvapit. Nicméně pak můj přítel (23 let) oslovil svoji sestřenici přes koleno (13 let) jako "chị". Zarazilo mě to, protože tohle je přece proti všem pravidlům! Takže jsem se ptala svou typickou otázkou, která zní: "Proboha proč?!!!" Přítel mi vysvětlil, že tato sestřenice přes koleno má taťku, který je s jeho mamkou bratranec (tu se ještě chytám). No, a tedy tento bratranec a sestřenice pocházejí ze dvou bratrů (tedy dědeček mého partnera a dědeček té sestřenice přes koleno - chytáte se?). No, a tady nastává zásadní zlom - z těchto dvou bratrů je STARŠÍ ten dědeček té sestřenice přes koleno. Tedy je tato sestřenice přes koleno ve vyšším postavení, než můj přítel, tedy on je v tomto případě "em" a ona "chị", přestože on je o deset let starší. Jste z toho v háji? JÁ JO. Nedokážu si představit, že bych si měla pamatovat všechny tyhle vztahové niance ve své rodině i o několik generací zpět. Vždyť já pořádně ani nevím, kolik let je mojí mamce a musím si to vždycky spočítat! Jsem v háji.


Slova, která znamenají všechno

A nejlepší je, když se při učení slovíček dostanu k nějakému frázovému slovíčku, které má asi milion významů. Tak jako u nás, jsou samozřejmě slova, které mají víc významů a ten pravý zjistíme prostě podle kontextu. Nicméně vietnamština má takových slov opravdu hodně. U některých z těchto slov lze jeho význam odhadnout například z toho, kde je to slovíčko postaveno ve větě. Někdy je to jednoduché (například slovíčko "đi" znamená většinou "jít" nebo "jet", ale když je na konci věty, znamená rozkazovací způsob - a ano, rozkaz "jdi!" se pak vytvoří jednoduchým "đi đi!"). Ale někdy je to horor, třeba takové slovíčko "có thể" (a to nemluvím o tom, co tato dvě slovíčka znamenají samostatně). Tohle slovíčko (nebo dvojslovíčko) může znamenat "moci, mít možnost, být schopen". Například ve větě: "Ngày mai tôi có thể vào Huế." = "Zítra mohu jet do Huế." Ale tohle slovo může klidně znamenat i "možná", například ve větě: "Ngày mai có thể tôi vào Huế." = "Zítra asi pojedu do Huế." Jste zmateni? Já jo. A takových slovíček je opravdu spousta. Vlastně se dá říct, že skoro všechna slovíčka jsou takto záludná. Člověk pak snadno propadne depresi, protože když už si myslí, že se naučil slovíčko, tak na něj toto slovíčko vybafne v nějakém úplně jiném kontextu a jiném použití. A člověk najednou zjišťuje, že to slovíčko rozhodně nezná tak, jak si myslí. A to je něco, na co člověk při učení se "typických" jazyků, které se tady vyučují, jen tak nesetká.


Slova, která neznamenají nic

Pak jsou taky úplně super slovíčka, která v určitém kontextu něco znamenají, ale v určitých větách neznamenají vlastně vůbec nic, jen to asi rodilému mluvčímu zní mnohem líp - a slouží vlastně jen k tomu, aby člověka, který se snaží něco naučit, absolutně zmátly. Žádný logický důvod, proč se tam to slovíčko vyskytlo, prostě není nebo mi ho zatím nikdo nebyl schopný vysvětlit. Úplně nejjednodušší a nejpochopitelnější příklad je slovíčko "đấy". Většinou to znamená něco ve smyslu "tam/tamto/támhleto/támhle" (když třeba na něco vzdálenějšího ukazujeme). Věta "Đấy là anh Nam" znamená "Támhle je pan Nam". A věta "Anh Nam đang làm gì đấy?" znamená úplně to samé jako "Anh Nam đang làm gì?" - a to: "Co právě dělá pan Nam?" Žádné "tam/tamto/támhleto/támhle/..." se tam prostě nevyskytuje a nemá tam význam. První z těchto dvou vět ale prý zní mnohem líp.


Další články, které by vás mohly zajímat:


Tak, dnes jsem sepsala to nejzákladnější, co mi mé studium vietnamštiny ztěžuje. Rozhodně to samozřejmě není všechno, ale tohle jsou problémy, se kterými se setkávám dennodenně a někdy kvůli nim propadám zoufalství. A vždycky jen žasnu nad tím, jak je někdo, kdo mluví tímto jazykem, který je tak absolutně jiný od všech jazyků, které známe, schopný naučit se alespoň trochu česky (i kdyby blbě česky, to je jedno). Samozřejmě, že i ve vietnamštině jsou i jevy, které jsou naopak mnohem jednodušší, než třeba v češtině (přece jenom ve vietnamštině se neskloňuje, nečasuje a vlastně i vytvoření časů je hodně jednoduché). O tom třeba zase někdy jindy... :)
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Toni Wolf Toni Wolf | E-mail | Web | 25. října 2014 v 9:13 | Reagovat

Máš můj obdiv, já bych to nejspíš vzdala 8-O

2 Yasminn Yasminn | E-mail | Web | 25. října 2014 v 9:40 | Reagovat

Děkuji Ti moc za tenhle velmi zajímavý článek! :) O jazyky se zajímám, ale vietnamština mě minula (narozdíl od hindštiny, sanskrtu a japonštiny), tak vím alespoň pár zajímavostí.

Zní to teda šíleně :) Hlavně ty tóny, to bych fakt nedala, mně dodnes dělá problémy i výslovnost v angličtině. Čtu hodně dobře, ale mluvit neumím a při poslechu často zaměňuji slovíčka, tak co teprve tady...
Já chci vědět, co se stane, když špatně vyslovím prase! :D

3 jentabezejmena jentabezejmena | Web | 25. října 2014 v 9:55 | Reagovat

[1]: souhlasím,... mě samotnou vždycky znechutí obyčejná angličtina s němčinou... Mám také sen, že se naučím asijský jazyk ale já tim myslím korejštinu. Fandím ti a přeji mnoho studijních úspěchů! :-)

4 Sever-rat Sever-rat | E-mail | Web | 25. října 2014 v 10:23 | Reagovat

Tento jazyk je třeba se učit celkem pravidelně a často. Někdy se učím nová slovíčka a když se na to týden nekouknu, tak ani nevím, co jsem se to vlastně učil..  Nedávno jsem četl článek, že nejlehčím asijským jazykem je indonéština.

5 Niké Storch Niké Storch | E-mail | Web | 25. října 2014 v 10:44 | Reagovat

Tak tohle vidět, tak bych s jakoukoliv učebnicí vietnamštiny pěkně zametla :D

6 Ji Hei - Fotografie Ji Hei - Fotografie | E-mail | Web | 25. října 2014 v 10:53 | Reagovat

Tak tohle je pro mě velmi zajímavý článek, spousta informací, o kterých jsem vůbec nevěděla. Při poslechu vietnamštiny je mi hned jasné, že bych se tuhle řeč nikdy nebyla schopná naučit. Možná přímo ve Vietnamu, kde by mi nic jiného nezbylo. Navíc s tou výhodou, že bych tu řeč pořád všude slyšela a měla bych stálou možnost konverzací. Ale i tak by to bylo strašné těžké.
No, držím ti palce :) a děkuji za zajímavé informace..:).

7 SueTi SueTi | E-mail | Web | 25. října 2014 v 11:11 | Reagovat

Zajímavý článek. :) Těch šest tónů není žádná sranda, chce to fakt chtít a mít motivaci, což Tobě asi nechybí. :) Sama studuju čínštinu, ale do vietnamštiny bych nešla, na poslech mi přijde ještě těžší. :-D

8 Melanie Melanie | Web | 25. října 2014 v 11:46 | Reagovat

A to jsem si myslela, že výslovnost ve finštině je těžká :-D (Ona těžká je, ale oproti tomuhle mi to teď přijde jako nic :D)

9 Gwendolyn Gwendolyn | E-mail | Web | 25. října 2014 v 12:14 | Reagovat

Ja som si cez leto povedala, že sa začnem učiť Japončinu. No, ale ako to dopadlo. Začala som s hiraganou, ktorú som však nestihla celú prebrať a teraz, keď je škola, tak mám ledva čas na blog, nie to ešte na ďalší cudzí jazyk. :D Ale trochu si ju precvičujem v autobuse - stiahla som si nejakú aplikáciu. :D

10 Bobík Bobík | Web | 25. října 2014 v 12:27 | Reagovat

to, co si tu sepsala mě nikdy v životě ani nenapadlo (a to se o jazyky zajímám)..máš můj obdiv za to, že i když občas propadáš zoufalství, nevzdáš to! :-)

11 christiiinka christiiinka | Web | 25. října 2014 v 12:30 | Reagovat

To se pak člověku zdá obyčejná angličtina a němčina úplně jednoduchá :-D. Docela mě pobavila ta věc se sestřenicí, to si doopravdy neumím představit... Taky mám problém s věkem prarodičů a ne tak s celou rodovou linií :D

12 Takara Takara | Web | 25. října 2014 v 12:40 | Reagovat

Ty jo smekám před tebou...co se jazykových článků týče, tak jich tu máš víc, jak já těch japonských :-D Vydrž, prťka, vydrž!!! :-D

13 Harado Harado | 25. října 2014 v 15:05 | Reagovat

Ahoj.Vidím že v tom nejsem sám, to studium je náročný,a hlavné terno nastane v okamžiku kdy vystoupíte z letadla v Hanoji.
Oslovení v rodine,je jedna velká džungle(místy až deprese).Budu ti drzet palečky. :-)

14 hogreta hogreta | E-mail | Web | 25. října 2014 v 19:32 | Reagovat

[12]: Víš, jaký je rozdíl mezi námi dvěma? Že ty se učíš japonštinu, zatímco já, místo toho, abych jako ty věnovala svůj čas tomu studiu, raději píšu spoustu článků o tom, jak studuju :-D.

15 Rogue Rogue | Web | 28. října 2014 v 17:14 | Reagovat

Hm a já si říkala, jak je francouzština těžká :D :D

16 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 31. října 2014 v 19:35 | Reagovat

[15]: Přesně :DDD Hned mám chuť si otevřít sešit a sosat :DD

17 Rose Rose | Web | 2. listopadu 2014 v 19:09 | Reagovat

Jojo, to oslovování se mi pokoušel vysvětlit spolužák, ale nevim nevim, jestli se mu to povedlo. :D Jsem si z něj dělala legraci, že než u obědu popřeje všem členům rodiny "dobrou chuť" s patřičným oslovením, tak už jim to mezitím vystydne ;)

18 Kika Kika | E-mail | Web | 3. listopadu 2014 v 23:01 | Reagovat

To je jiný blázinec, nedovedu si představit, že se jako člověk s takovým mírným hudebním hluchem naučím nějaké tóny, to budou asi všichni nadaní zpěváci? :-)

A ty slovíčka, která jsou tu jen proto, aby Tě zmátla, těm bys měla ukázat co proto! Třeba je říct schválně v jiné tónině, jen tak někde doma před zrcadlem, aby věděla, že tohle se dělat nemá!! :D :D

19 Orida Orida | Web | 3. listopadu 2014 v 23:05 | Reagovat

Tóny sú zlo! Fuj. A to nie len pri vietnamštine. Raz sa mi niekto pokúšal vysvetliť už neviem v ktorom jazyku, že jedno slovo, podľa toho ako sa vysvetlí, má asi 5 rôznych významov... fuj.

Držím palce, nech sa ti s učením darí, ja som jazyky vždy rýchlo vzdala.

20 Veronica.Mathers Veronica.Mathers | Web | 4. listopadu 2014 v 2:35 | Reagovat

Ahoj, na blogu jsem zveřejnila nový článek na téma: práce absolventů, byla bych ráda, kdybych získala další názor. :) budu moc ráda, když si článek přečteš a napíšeš svůj názor.

21 Andy Andy | E-mail | Web | 4. listopadu 2014 v 22:29 | Reagovat

co se týče toho oslovování, já to díkybohu chápu a pochopila jsem to celkem rychle, když mojí kamarádku její bratranec (???) kterýje starší než ona oslovil CHI, taky jsem se absolutně nechytala, ale teˇuž mi to naštěstí příjde uplně jasný :-D

ovšem tebou zmíněné spřežky.... Muốn chết !!! :-!

OJ... Že có thể znamená moci.. to jsem věděla.. ale že i možná ? ujzoj !
Slovíčko đấy nebo vấy (jak jsouu toho vay znaminka sakra) mmám áhodou docela ráda, protože je vůbec nemusim řešit a i bez nich většinou chápu význam :-D
nebo taky nhé, což mimochodem fakticky zní líp !!
Achjo, ale já poslední dobou fakt nemam vůbec čas na vietnamštinu... takže se asi budu muset dostat na vejšku obor vietnamistika, abych tu vietnamštinu do hlavy nějakým způsobem dostala ! :-D

22 Em Age Em Age | Web | 8. listopadu 2014 v 13:35 | Reagovat

Bože, to je super-srandovní článek. :D
A míchat hrušku by se tedy řeklo jak? O_O  :-D

23 Lisi Lisi | Web | 22. listopadu 2014 v 15:40 | Reagovat

Ty tóny musí být fakt něco šíleného, sama s obtížemi rozeznávám už jenom ruské tvrdé a měkké hlásky, francouzské otevřené a zavřené už jde pomalu mimo mě.
Asi je vietnamština podobná s čínštinou, v jednom dílu Amazing race měli soutěžící za úkol říct nabídku jídelního lístku, už jenom podle toho, jak to říkali, neříkali jídla, ale něco velmi vtipného, jak se místní Číňani smáli.

24 fakynn fakynn | E-mail | Web | 30. ledna 2015 v 9:27 | Reagovat

No já čumím, věděla jsem, že vietnamština je složitý jazyk, ale netušila jsem, že to je až takhle složité.
Přeji hodně úspěchů s učením. :)

25 tarten tarten | 20. dubna 2016 v 19:26 | Reagovat

To je fuk že ve Vietnamštině jsou slova co nic neznamenají. V češtině "vole" také nic neznamená. Dokonce s ním ani ta věta nezní líp. :-D

26 tarten tarten | 20. dubna 2016 v 19:30 | Reagovat

[19]:
No a v Japonštině prý těch významů může být i o dost víc než jen pět...

27 tarten tarten | 20. dubna 2016 v 19:39 | Reagovat

Já bych si tak čistě neználkovsky tipnul, že míchaná hruška je křišťál jen proto, že křišťál je phalê a v době kdy se mermomocí snažili nacpat vietnamštinu do čínských znaků, tak to vyšlo na dva znaky. A když se přešlo na latinku, tak slabiky rozdělují podle znaků ať tam hranice slov je nebo není. V čínštině koneckonců hranice slov není domácí pojem. Že to rozdělené je hruška a míchat je podobná náhoda jako že krokus = krok + US. Dává to smysl?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PROSÍM, do komentářů piště pouze to, co souvisí s daným článkem!
Odpovědi ke komentářím na vašem blogu pište na váš blog přímo k tomu komentáři nebo mi poštele email.
-
Neupozorňujte na sebe reklamami! Na blogy autorů smysluplných komentářů se vždy dívám.
Blogy nespřáteluji, do oblíbených dávám ty, které se mě něčím zaujaly, které se mi líbí a na které opravdu ráda chodím.
-
Budu ráda, když budete komentovat, jen tak se dozvím, co se vám líbí a co ne.
Klidně pište i ke starším článkům, já si to všechno ráda pročtu.



©2011-2015