Střípky z Vietnamu, 12.díl: Škola a vzdělání

6. května 2014 v 13:00 | hogreta |  Vietnam
Dneska pro vás mám další díl Střípků z Vietnamu, tentokráte o školství a systému vzdělávání. Protože ve Vietnamu jsem byla přes prázdniny, neměla jsem tu možnost vidět školáky na vlastní oči. Přesto jsem se rozhodla vás o toto téma neochudit, i když mi shánění informací zabralo trošku delší dobu. Moje poděkování tedy patří Milo Pham a Elišce-Quyen, které mi s daným tématem pomohly. A samozřejmě i mému příteli.

Vstup do Chrámu literatury (Van Mieu) v Hanoji


Systém

Přibližně ve dvou letech děti začínají chodit do mateřských školek. Tam si nejenom hrají, ale také se pomalu seznamují s písmenky a čísly. Když v šesti letech nastupují na základní školu, už se většinou očekává, že umí trochu číst, psát i počítat.

Základní škola má tři stupně, přičemž třetí stupeň je něco jako u nás střední škola. První stupeň je 1. - 5. třída, druhý stupeň je 6.-9. třída a třetí stupeň je 10. - 12. třída. Povinná školní docházka trvá do jedenácti let věku dítěte, tedy prvních pět tříd - první stupeň. Druhý stupeň už povinný není. A místo třetího stupně může jít dítě na něco jako "odbornou-specializovanou školu". Na to, aby se na tuto školu studenti dostali, musí složit zkoušky. Pokud jen chtějí pokračovat ve studiu (tedy jít do desáté třídy), nemusí (od roku 2006) skládat žádné zkoušky. Před rokem 2006 skládaly děti po absolvování deváté třídy něco jako "malou maturitu" (Intermediate Graduation Examination - IGE).

Po absolvování dvanácti tříd se skládá maturitní zkouška. Maturitní zkouška bývá velmi těžká a rodiny na ni dávají velkou váhu, studenti jsou tak pod obrovským tlakem. Neúspěch u maturitní zkoušky tedy berou velmi těžce a bohužel není výjimkou, že i páchají sebevraždy.

Po maturitě mohou jít studenti na vysokou školu.Vysoké školy jsou trojího typu: univerzity, vysoké školy a vyšší odborné školy. Přidružený stupeň (Cao đẳng) vysoké školy se studuje tři roky, bakalářský stupeň (Cu Nhân) se studuje 4-6 let. Z tohoto z tohoto stupně si studenti odnášejí tituly typu "bakalář" (čtyřleté studium), "inženýr"(pětileté studium) nebo "doktor"(šestileté studium). Celkově jsou vysoké školy docela podobné těm českým, jeden z rozdílu je ovšem to, že na absolvování zkoušek na konci semestru mají studenti na většině vysokých škol pouze jeden pokus.



Kdy se chodí do školy

Školní rok vypadá ve Vietnamu podobně, jako u nás. Nezačíná sice striktně 1.září, ale děti také chodí do školy přibližně od konce srpna či začátku září až do konce června nebo začátku července. Vánoční svátky však ve Vietnamu logicky nejsou, protože Vánoce se zde neslaví, ale zato jsou zde prázdniny v době začátku nového lunárního roku. Lunární Nový rok začíná každý rok jinak, tedy i prázdniny se každý rok podle toho posouvají.

Do školy se děti dopravují různými způsoby. Některé z nich přivážejí rodiče na motorce nebo na kole, některé z nich jezdí rikšou a některé třeba autobusem.

Na základní škole začíná škola v 7:00. Vyučovací hodina trvá 45min, tedy stejně, jako u nás. Po odpolední pauze na oběd nastává "přestávka na spaní" - děti spí ve družinách a nebo přímo ve třídách. Odpolední vyučování začíná kolem 14:00 a končí kolem čtyř hodin odpoledne. V odpoledních hodinách se učí "odpočinkové předměty" (výtvarka, hudebka,...) a nebo například "matematika vyšší úroveň". Výuka přírodních věd je ve Vietnamu považována za velmi důležitou a není výjimkou, že se děti ve třetí třídě v matematice učí to, co se české děti učí až třeba v sedmé. Děti, které tedy v dětství přijedou zde do ČR, mají v matematice takový náskok, že si můžou dovolit věnovat svůj čas pouze učení se jazyka.

Na druhém stupni už vyučování mívá většinou jen kolem sedmi hodin, zato ale žáci po vyučování navštěvují různá doučování. "Doučovací" třídy mívají někdy až 100 žáků.

Ve školách se nosí školní uniformy. Většinou se jedná o košile, kalhoty a sukně. Studentky (střední školy, vysoké školy) na některých školách nosí typické vietnamské šaty "ao dai" v bílé barvě. Ve třetí třídě základní školy děti skládají slib a od té doby nosí kolem krku červený šátek.

Podobné bílé šaty (ao dai) nosí ve Vietnamu studentky

Vnímání důležitosti vzdělání

Pro rodiny ve Vietnamu je vzdělání u potomka většinou hodně důležité. Žáci jsou pod obrovským tlakem a není výjimkou, že v době prázdnin třeba musí chodit na doučování i přesto, že daný žák v daném učivu rozhodně není podprůměrný. Rodiny na své potomky tlačí, aby byli nejlepší ve třídě, což je obtížné, protože nejlepší samozřejmě může být jen jeden.

Vzdělání je důležité i pro Vietnamce žijící v ČR. Bohužel starší Vietnamci v ČR většinou sami vzdělávacím systémem neprošli, a tak na něj mají často úplně zkreslené představy. Často si myslí, že když bude mít jejich dítě vysokou školu, tak že bude dostávat peníze vlastně "za nic". Protože sami často celý život pracovali rukama, mají pocit, že práce v kanceláři je naprosto bezstarostná a že pokud jejich dítě bude mít vysokou školu, nebude mít o práci a o peníze nouzi. Že to tak většinou není (a už vůbec ne v ČR), se jim vysvětluje jen opravdu obtížně.


Jak to chodí ve škole

Když byste přišli do školní třídy ve Vietnamu, asi bych vás na první pohled překvapilo množství dětí. Narozdíl od našich tříd, kde bývá 20-30 dětí, ve třídách ve Vietnamu bývají třídy o 35ti dětech. Můžete ovšem narazit i na třídy o 50ti dětech.

Bohužel na mnoha školách stále panují tělesné tresty. Od žáků se očekává patřičná úcta ke vzdělání a vděk za to, že mohou studovat- tedy i takové věci, jako sednout si na učebnici nebo hodit sešitem se zde považuje za prohřešek. Děti v hodinách musí sedět narovnané a dávat pozor. Za nepozornost, vyrušování, ale i za časté chyby může být dítě ztrestáno například přetažením pravítkem přes prsty.

Jak už jsem zmiňovala, ve Vietnamu se velký důraz dává na výuku matematiky a přírodních věd. Výuka dějepisu je však bohužel v některých věcech trošku zkreslená, především kvůli socialistickému režimu. Dále se velký důraz dává na psaní, děti od první třídy jsou učeny psát krasopisně. S tím souvisí to, že ve školách většinou není povoleno psát levou rukou, proto jsou leváci stále přeučováni na praváky. Co se týče cizích jazyků, nyní se na školách vyučuje především angličtina a čínština. Starší generace se však na školách učily francouzštině (kvůli bývalé francouzské kolonizace) a také ruštině.

Jedna z dalších zajímavostí, která mě zaujala, je, že se na mnoha školách místo zvonku používá gong. Děti o přestávkách vybíhají na školní dvůr a jsou "povinny" se procházet. Také mě zaujalo, že na mnoha školách vyučování začíná shromážděním se na školním dvoře a zpíváním národních písní.


Nezapomeňte si přečíst i starší díly tohoto seriálu a ostatní články o mé cestě do Vietnamu:




Možná máte po přečtení článku pocit, že vietnamské školství je velmi přísné a že děti zde musí být ukázkové. Ale ono to ve skutečnosti samozřejmě není "tak horké" a děti jsou prostě děti - všude na světě. Takže i dětem ve Vietnamu se nějaké ty lumpárny rozhodně nevyhýbají:).
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zaarsa Zaarsa | Web | 6. května 2014 v 15:04 | Reagovat

Páni! Ale neprekvapuje ma to - s tým tlakom zo strany rodičov, podobne je to aj v Číne.

2 Ann Ann | E-mail | 6. května 2014 v 15:40 | Reagovat

To je sice hezké, že to "není tak horké" a ať se klidně vyučuje matematika vyšší úrovně, ale překládat dětem zkreslené dějiny, to mi prostě evokuje naše čtyřicetileté "se Sovětským svazem na věčné časy", kdy se také učila historie tak, jak se to hodilo (a spousta věcí se radši vynechala úplně). A to prostě považuju (paron za to slovo) za prasárnu. A můžem se stokrát ohánět jinou kulturou, předkládat dětem (které to přijmou důvěřivě) byť jen trochu zkreslenou historii vlastní země je prostě špatně.
Nicméně díky, že sis dala práci a sehnala informace k tomuto článku potřebné, tenhle výlev jsem si jenom nemohla odpustit.

3 hogreta hogreta | E-mail | Web | 6. května 2014 v 15:59 | Reagovat

[2]: Tak já si hlavně myslím, že ono něco jako "objektivní učebnice" ani neexistuje (a to ani u nás), protože vždycky záleží na tom, kdo ji napsal, jaký na to měl názor a s kým sympatizoval. Je mi líto, jestli to ve článku vyznělo jako že jsou dětem nějak "vymývány mozky" nebo co, tak to rozhodně není, se zkresleným vyučováním dějin v dobách Sovětského svazu se to (naštěstí) nedá srovnávat.
Ohánět se jinou kulturou nechci, každopádně si myslím, že ani mi a ani nikomu zde žijícímu nepřísluší to nějak posuzovat či hodnotit.

4 Dragilia Dragilia | E-mail | Web | 6. května 2014 v 17:18 | Reagovat

Docela mě překvapila zmínka o slibu...

Ten červený šátek (zvláště ve spojení se socialistickým režimem) ve mě trochu evokuje myšlenku na pionýry. 0:) Jde tedy o něco takového, nebo je to jen shoda podobných prvků?

5 Sarinka Sarinka | Web | 6. května 2014 v 18:40 | Reagovat

Zaujímavé :) Raz by som tam chcela ísť :)

6 Aiko ^_^ Aiko ^_^ | Web | 6. května 2014 v 19:05 | Reagovat

Nějak mi v tom článku chybí informace o trochu jiných školách. Myslím tím školy, na které se u nás chodí po 9. třídě a vyučuje se nějakému řemeslu (např.: cukrář, kuchař, elektrikář, ... atd.) nebo se tím míní ta odborně-specializovaná škola, kterou zmiňuješ?
Co se týče toho tlaku, tak to se v posledních letech objevuje i jinde a nejen ve Vietnamu. Holt většina rodičů chce po dětech, aby měly co nejlepší výsledky a měly tak větší výběr škol, které jim zaručí lepší budoucnost než měli sami. Smůlu mají bohužel děti, které do studia jejich rodiče tlačí, ale ty děti nemají ke studium vlohy (znáš to - někdo je spíše studentský typ, někdo spíše technický či řemeslný).
A nedá mi to a vyjádřím se i těm "tělesným trestům". To co jsi zmínila mi zase až tak přehnané nepřijde. Moje a starší generace jsme taky dostávali  například sešitem po hlavě (ti nejzlobivější i facku za dveřmi třídy) a újmu neměl nikdo. :D Měli jsme i takového učitele, který měl výklad a zničehonic se otočil ke třídě a mrštil po vyrušujícím křídu. A co? Ze všech vyrostli slušní a normální lidi, kteří právě na tyhle učitele vzpomínají nejvíce s láskou, protože nás fakt naučili. ^^ Čekala jsem, že tam napíšeš kdoví co, ale tohle mi přijde OK. Staré známé "škoda rány, která padne vedle" se tu u nás dnes už nepraktikuje (prý týrání -.-) a z dětí rostou parchanti. Samozřejmně odsaď-podsaď, nic se nemá přehánět a hlavně taky míra prohřešku je rozhodující. Je jasné, že třeba za špitání v hodině by dotyčný/á neměl/a být ztřískaná jako by ukradla národní poklad,že? XD

7 Karol Dee Karol Dee | Web | 6. května 2014 v 20:31 | Reagovat

O významu vzdělání pro Vietnamce jsem už slyšela, opravdu to ty děti mnohdy nemají lehké. Hezky shrnující článek :)

8 Boudicca Boudicca | Web | 6. května 2014 v 21:49 | Reagovat

Zajímavé, hlavně ty šátky a počet dětí ve třídě. Při tak velkém počtu dětí pak celkem chápu i to užití tělesných trestů; osobně si myslím, že by to neškodilo ani u nás, jen pak hranice, co se ještě smí a co už je moc, je velmi tenká. Z výše uvedeného mi ale nutně vyplývá, že děti mají ke vzdělání větší úctu než u nás. A úcta k autoritám a systému jako takovému mi u nás bohužel velmi chybí. Před všemi, co jdou v ČR učit, tímto hluboce smekám.

9 Daniela Daniela | Web | 7. května 2014 v 10:52 | Reagovat

Vážně zajímavý článek. Asi budu ráda, že žiju tady a studuju, protože mě se chce(i když se mi občas nechce) :-)

10 Ann Ann | E-mail | 7. května 2014 v 13:29 | Reagovat

[3]: Tak to pak jo, to jsem to já špatně pochopila. Úplně objektivně asi učebnici napsat nejde, především, co se středověké historie týká (protože tam u většiny konfliktů nelze určit, kdo byli "ti hodní"), ale zrovna u takového 20.století se prostě nemůže psát třeba o Hitlerovi s tím, že "on vlastně nebyl až tak špatnej".

[6]: Ad tělesné tresty: Jako mrsknout křídou, když někdo ruší mi přijde naprosto ok, facka za drzost by se taky nechala, ale švihnout dítě pravítkem, protože napíše blbě diktát je trochu moc.

11 M. M. | 7. května 2014 v 15:56 | Reagovat

Jsi velmi pohledné děvče. Nechceš se přihlásit do Miss Blog.cz? Já myslím, že bys měla ;) (pokud jsi to už neudělala :)

12 K. K. | Web | 7. května 2014 v 20:33 | Reagovat

Ty šaty jsou nádherné, celkově ty vietnamské oděvy jsou často jednoduché, ale velmi elegantní :)
Ta matematika mne docela překvapila, ale mám pocit že to je takový celoasijský "proces", kdy je velká váha přisuzována exaktním vědám. Ale samozřejmě je špatné podávat zkreslený pohled na dějiny a tím už od mládí deformovat dětský pohled na celý svět.

13 Aiko ^_^ Aiko ^_^ | Web | 7. května 2014 v 21:20 | Reagovat

[10]: Právě proto jsem taky na konci komentáře dodala, že míra trestu musí odpovídat provinění. Pokud dítě zbabrá diktát, to si ho už musí pořešit rodiče doma. Přece jen ne všechny věci by měl řešit vyučující.

[8]: Souhlas. Ta úcta k autoritám se vštěpuje odmalička a nejen ve Vietnamu, ale celkově ve východní Asii. To u nás fakt chybí a místní děti by si měly taky uvědomit, že chodit do školy není povinnost, ale privilegium. V jiných státech když rodina nemá peníze, tak dítě místo do školy putuje do práce a z fleku by měnilo s českými dětmi, které tu proti tomu mají úplný luxus.

14 Andy Andy | E-mail | Web | 7. května 2014 v 22:19 | Reagovat

jo tak poto jsou všichni vietnamci tak dobří na matiku! (nebo alespoň většina :-D) jinak se mi mooc líbí ta pauza na spánek :-D
jinak co se týče poviného procházení, tak to i prozměnu připomíná starý český filmy, kde o přestávkách všichni chodili dokola a svačili svoje chlebíčky, vůbec netušim co to bylo za film, ale asi to tak bylo no..
Ten gong se mi taky líbí, a ta čínština.. uff. asi bych se na ní taky mohla mrknout, achjo.

Jinak článek, JAKO VŽDY briliantní! Jsem ráda že jsem se dozvěděla něco, co jsem ještě nevěděla :-) (btw, s těma sebevraždama je to podobně i v Japonsku a Jižní Koree, myslím.. všude je u nich hrozně velký důraz na vzdělání, na jednu stranu by sme se měli od asiatů my všichni taky trochu přiučit a dát škole větší váhu)

15 Takara Takara | Web | 9. května 2014 v 17:14 | Reagovat

Ano v Asii se klade velký důraz na vzdělání, takže řada lidí v Japanu má vysokou školu, ale pro praktický život jsou naprosto nepoužitelní...Opravdu mě baví třídní schůzky, kdy ve třídě tříletých dětí, mě rodiče oblažovali řečmi typu: a až moje dítě bude na univerzitě, tak bude dělat to a to...V tu chvíli jsem opáčila, že bude lépe soustředit se na problémy daného věku a např. zbavit tříletého žáčka plínek, pak se můžeme bavit o univerzitě...Řada rodičů bere jako naprostou samozřejmost, že jejich dítě půjde na VŠ, takže děti chodí do školy a po škole mají až do večera různé aktivity (zájmové či výukové, hitem jsou přípravné kurzy) děti chodí do školy na tyto aktivity i v sobotu někdy i v neděli. Většina dětí v Japonsku nemá příliš volného času, který by mohly trávit, tak jak by sami chtěly v důsledku toho jsou přezaměstnané, přepracované a unavené...
Co se fyzických trestů týče tak v Japonsku se od toho upouští, ale někteří starší ročníky učitelů učí po starém...Co se učebnic týče, tak byla nedávno aféra kolem učebnice zeměpisu, kdy Japonsko zahrnulo mezi své ostrovy jeden ostrov na který si dělá nárok Thajwan i Čína a co se učebnic dějepisu týče, tak je snaha o vylepšení obrazu Japonska...a částečné popírání zvěrstev, která japonští vojáci prováděli na obyvatelstvu okupovaných zemí....ale kapitola o Hiroshimě a Nagasaki je rozepsaná do detailů (kdo,co, kdy a osudy obětí apod.) Prostě u učebnice opravdu záleží na tom, v které zemi se vytiskne... Děkuju za krásný článek...Zjistila jsem spoustu nových věcí o Vietnamu, díky za to... :-D

16 Včelka Včelka | E-mail | Web | 10. května 2014 v 22:57 | Reagovat

Moje velmi dobrá kamarádka je vietnamka, tak tak něco trochu tuším o jejich "problémech s nutností vzdělání". Podle rodičů by nesměla nic, dokud nevystuduje vysokou školu. No ne že by to dodržovala :-) , proto si taky vybrala vysokou daleko od místa, kde žije. No každopádně to s rodičema nemá vůbec jednoduchý, hrozně mě ten jejich přístup k ní mrzí.

17 Selma Selma | Web | 27. května 2014 v 15:55 | Reagovat

Slyšel jsem už o případu, kdy student z podobné lokality spáchal sebevraždu jen kvůli tomu, že dostal špatnou známku. I to může dokazovat zvýšenou touhu po vzdělání a orientaci na úspěch.

18 Libor Libor | Web | 28. června 2014 v 11:51 | Reagovat

Zajímavý vhled do - pro nás - trochu exotického systému vzdělávání. Zarazil mě ten jejich náskok v matematice (zejména v souvislosti s poklesem matematické gramotnosti v ČR).

19 Julie Julie | 8. března 2016 v 19:36 | Reagovat

Moc se mi libi jak si to napsala. Jsem vietnamka a prave pisu projekt a ty jsme zachranila :-D

20 Anna Anna | E-mail | Web | 29. května 2017 v 16:28 | Reagovat

Diky moc za skvele cteni :) preji hodne pohody a stesti!

21 andy andy | E-mail | Web | 20. října 2017 v 16:04 | Reagovat

Thank you for this information.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PROSÍM, do komentářů piště pouze to, co souvisí s daným článkem!
Odpovědi ke komentářím na vašem blogu pište na váš blog přímo k tomu komentáři nebo mi poštele email.
-
Neupozorňujte na sebe reklamami! Na blogy autorů smysluplných komentářů se vždy dívám.
Blogy nespřáteluji, do oblíbených dávám ty, které se mě něčím zaujaly, které se mi líbí a na které opravdu ráda chodím.
-
Budu ráda, když budete komentovat, jen tak se dozvím, co se vám líbí a co ne.
Klidně pište i ke starším článkům, já si to všechno ráda pročtu.



©2011-2015