Článkoodpověď 4

16. listopadu 2013 v 8:00 | hogreta |  A ten zbytek...
Jsem tady s další článkoodpovědí. Jen tak mimochodem, víte o tom, že jsem byla první na českém internetu, kdo použil slovo článkoodpověď? Schválně si to vygooglete:). Poprvé jsem toto slovo použila 29. června 2012 v 8:00. Asi jsem si to měla nechat patentovat, když tak sleduju, jak se od té doby tohle slovo ujalo:-D. Teď už je mi to prd platné, což? A přitom to mohla být tak skvělá reklama na můj blog.
No ale abychom přistoupili k otázkám. Odpověděla jsem doufám na všechno, na co jste se mě ptali. Pokud budete mít i nadále nějaké dotazy, můžete se zeptat tady: http://hogreta.blog.cz/1201/jen-se-ptejte.


Jsi spíš introvert nebo extrovert?
Tak nějak obojí. Když se cítím někde dobře, jde mě hodně slyšet a bavím se. Ale když jsem ve společnosti, kde moc lidí neznám, jsem tichá myška. V soukromí jsem taky spíš stáhnutá do sebe.

Jsi přemýšlivý melancholik, výbušný cholerik, klidný flegmatik nebo společenský sangvinik?
Jsem někde mezi melancholikem, cholerikem a sangvinikem. Vždycky, když jsem si dělala takový ten test na zjištění povahy s křížem a čtyřmi poli, vždycky jsem spadla téměř doprostřed, a nebo jen trošičku na tu labilní stranu (melancholik, cholerik).

Co tě ve Vietnamu nejvíce překvapilo?
To je těžké, já jsem na hodně věcí byla připravená, vždyť s přítelem už jsem docela dlouho. Takže věci typu jídlo, prostředí, náboženství a tak mě ani moc nepřekvapovalo. Ale nadšená jsem byla, to rozhodně! Možná mě trochu překvapilo, jak moc jsem v některých oblastech byla považována za zvláštní - lidé si mě fotili, natáčeli, děti na mě mávaly,... To bylo takové zvláštní:-D. Navíc mi všichni pořád říkali, že jsem krásná, to mě taky překvapovalo. Samozřejmě to bylo způsobené tím, že mám bílou pleť i bez make-upu, což je v této oblasti považováno za znak krásy.


Kam by jsi se chtěla v budoucnu podívat?
Já bych chtěla vidět celý svět:). Asie je úžasná, určitě bych se tam chtěla jednou vrátit a vidět třeba i jiné země. Ale i v tom Vietnamu jsem ještě spoustu věcí neviděla, takže to jednou budu muset napravit. Jinak bych se také jednou ráda podívala do Afriky, do Austrálie, na Nový Zéland,... Chtěla bych vidět co nejvíce zemí světa a co nejvíce nejrůznějších míst. V nejbližší době doufám, že našetříme s přítelem penízky a podíváme se do Francie, protože tam jsem ještě také nikdy nebyla (teda když nepočítám přejezd přes Francii autobusem).

Pokud vietnamci o citech nemluví jakým zpusobem tedy pocity ve vztahu vyjadřují? Jak dá vietnamec najevo, že se mu líbíte, má vás rád nebo vás dokonce miluje?
To je docela zajímavá otázka. Já myslím, že člověk tak nějak cítí, když ho má ten druhý rád. Vidí, jak se na něj dívá, vidí, jakým způsobem s ním mluví, vidí, jak se k němu chová. Vidí všechna malá "gesta lásky". Láska je v očním kontaktu, v doteku - nemusí se přece vždycky jenom říkat:). Ale tak samozřejmě to neznamená, že si mladí Vietnamci nikdy nevyznají lásku. Jen je to podle mě věc, která se hodně přesouvá do soukromí. U nás není problém vidět na zastávce dvojici, která si jazykem pomalu čistí mandle, zatímco ve Vietnamu si takového projevy lidé nechávají "až na doma". Se slůvkami lásky se ve VN také více šetří, o to větší pak, podle mě, mají váhu:).

Vadilo ti někdy něco tak moc že jsi přemýšlela o rozchodu s přítelem?
Jsme spolu docela dlouho, takže ano, několikrát přišla nějaká krize, kdy jsme přemýšleli, co dál a jestli dál. Ale to většinou bylo ve chvíli, kdy jsme se pohádali - a když nám na druhý den vychladla hlava, tak jsme zjistili, že to byla blbost a že chceme být spolu. Snad nikdy u nás "tichá domácnost" netrvala déle než dva dny. Věřím tomu, že na každý pár přijde občas krize, důležité je, jestli ji nějak dokážou překonat. My zatím všechny krize překonali a věřím, že překonáme i ty ostatní, které přijdou. Jestli tedy vůbec přijdou :).


Máš nějakou nejoblíbenější písničku? Popřípadě která písnička tě dobře naladí a ráda ji posloucháš?
Nemám, neřeším to. Některé písničky se mi líbí, některé ne, nedělám si žebříčky. Sama hraju už šestnáct let na zobcové flétny (už mám vychozené oba stupně ZUŠky, takže už jen doprovázím děti na koncertech) a čtvrtým rokem se učím na housle. Takže nepohrdnu ani trošku vážnější hudbou. Ale proti nějakému popu taky nic nemám. Navíc mám ráda orientální hudbu, protože to je jediná, na kterou umím tancovat :-D. Jediné, co nemusím, je rep a jiné styly typu "jsem strašně drsný chlap a budu vám vyprávět o životě" - připadá mi to směšné.

Jaký máš názor na potrat?
Myslím si, že práva těch narozených by měly být o trošku větší, než těch nenarozených. Žena by měla mí právo rozhodnout, co se bude dít s jejím tělem. Samozřejmě, že do toho může mluvit i její partner, ale žena by měla mít rozhodující slovo. Pro ženu je dítě závazek na celý život. Pro muže by mělo být taky, ale často to tak není. (No schválně, kolik je nás, které vyrůstaly bez otce? A kdo z vás vyrůstal bez matky?) Nemám ráda takovéto posuzování všech případů obecně, nejde přece říct "potrat ano" nebo "potrat ne". Záleží případ od případu. Záleží na spoustě věcech. A zatímco v jedné situaci bych potratu řekla jasné "ne", v druhé situaci můžu říct jasné "ano". Tohle je věc, kterou by si měli partneři řešit sami, je to jejich věc. Takže co se mi rozhodně nelíbí, tak jsou to aktivisté, kteří jsou proti potratům (paradoxně jsou to z většiny vždy muži) a kteří vyvěšují plakáty a demonstrují u škol a školek nebo u porodnic. Tihle lidé by si předevěím měli hledět svého. No a samozřejmě je nejlepší řešení se do situace, ve které by se musel řešit potrat, nikdy nedostat.

Baví/bavila tě fyzika? A co chemie a biologie? Celkově přírodní vědy. Kdy tě začala bavit matika a informatika? (předpokládám že tě podle vysoké školy na kterou chodíš, baví) Bavili tě tyto předměty už od začátku školy?
Mě vždycky bavilo tak nějak všechno. Na základce jsem se nemohla rozhodnout, co mě baví víc, bavilo mě všechno a ze všeho jsem měla jedničky. Takže jsem z devítky šla na gympl, abych oddálila rozhodování. Na gymplu jsem zjistila, že mě nebaví dějepis, ale jinak jsem si moc nepomohla, protože jinak mě pořád bavily všechny předměty. Na vysokou jsem šla na informatiku proto, že jsem veděla, že když jsem byla v matematické třídě, tak budu mít v matice i informatice trochu náskok - a taky to tak bylo. Ale úplně stejně bych si mohla vybrat třeba tu biologii, ta mě taky vždycky moc bavila.


Máš rači aritmetiku nebo geometrii?
Budu mluvit o deskriptivní geometrii, protože geometrii jako takovou jsem měla snad naposledy před osmi lety - a už si to fakt nepamatuju:-D. Deskriptivní geometrie mě nijak zvlášť nenadchla. Je to piplačka. Člověk půl dne rýsuje něco, co by měl na počítači vykreslené za půl hodinky:-D (berte to s rezervou, deskriptývu jsem měla jen dva roky.

Jak vycházíš se svými sourozenci (hlavně s bráchou, jestli jsem to správně pochopila tak ty ostatní už tak často nevídáš?
Tak s bráchou vycházím tak, jak to jen s dvanáctiletým klukem jde, no :-D. V poslední době na něj jde puberta, takže má někdy takovou náladu, že člověk musí kolem něj chodit po špičkách, aby si náhodou něco nevztáhl na sebe a neurazil se. Ale jinak jo, je v pohodě:). Se ségrama vycházím skvěle. Se staršíma ségrama jsem vždycky vycházela dobře, těžko říct, jestli i ony tak vycházely se mnou:-D. Že se moc nevídáme? Já myslím, že se vídáme prostě tak, jak jen se mohou dospělé sestry vídat. Samozřejmě, že je nevidím každý týden, ale to v tomle věku nejde ani očekávat. Chodím do školy a ony mají vlastní rodiny a vlastní program. Je těžké to skloubit dohromady, není to tak snadné, jako když nám bylo deset. Ale když to jde, vídáme se. A když je potřeba třeba pohlídat kluky (synovce) a nebo neteř, stačí zavolat, vždyť na co ty mobily máme. Jen s mladší ségrou se už tolik nevídám. Ale bývalo to horší. Teď už si aspoň píšeme a občas se na ni jdu podívat třeba na soutěž v mažoretkách nebo zajdeme do cukrárny. Ale jak říkám, je to těžké, já pomalu nemám čas ani sama na sebe, nemám čas ani spát, když toho máme ve škole hodně. Každá volná minuta se hledá docela obtížně.
Já se ségrami

S našima a bráchou

Myslíš si že je evoluce pravdivá, nebo jsme podle tebe opravdu jen náhoda? Nebo patříš spíš mezi ty co tak nějak věří že po smrti prostě něco bude?
Nemyslím si, že jsme náhoda, už jen proto, že jsme stvořeni ze stejných prvků v podobném poměru jako všechno na zemi i ve vemíru. Věřím evoluci (dá se v tomhle případě vůbec říct "věřím"?). Ale to neříká nic o tom, že nemůžu věřit tomu, že "je něco po smrti", ne:)? Prostě přirozený cyklus - něco někde začne, má to nějaké trvání a pak to skončí. A něco nového zase začne. Mno, jak je to doopravdy, to jednou všichni uvidíme.

Jsi křesťan (nebo jsi věřící v Boha)?
Křesťan nejsem. Nevěřím v Boha v tom křesťanském pojetí, ale trošku koketuju s filozofií a psychologií buddhismu. Ale Buddha není Bůh, takže nemůžu říct, že jsem "věřící v Boha". :)

Buddha obývající moji polici:).

Jaký se ti líbí jazyk? A který ovládáš kromě češtiny nejlépe? ( když jsi maturovala z ruštiny, předpokládám že ruština, ale člověk nikdy neví.)
Tak samozřejmě se mi líbí čeština a vietnamština. Který ovládám nejlépe je těžké říct. Ano, před třemi lety to byla opravdu ruština, jenomže teď už jsem ji pár let neměla a strašně rychle zapomínám. Myslím si, že už se s angličtinou docela vyrovnává. Rozdíl je jen v tom, že rusky se nebojím mluvit, zatímco mluvit anglicky je pro mě horor. Raději jen poslouchám :-D.

Máš nějakou nejoblíbenější rostlinu, kytku? A co nejoblíbenější zvíře?
Nad oblíbenou rostlinou jsem nikdy nepřemýšlela. Možná velké staré košaté stromy - jsou krásné a takové mystické. Ale to říkám jen proto, že se ptáš, jindy by mě ani nenapadlo nad tím přemýšlet. Nejoblíbenější zvíře? Mám ráda všechna zvířata. Kočky, psy, myši, potkany, křečky, vrány, havrany, pštrosy, labutě, delfíny, žirafy, slony, želvy, varany, leguány, chameleony, králíky, žáby, hmyzáky ... Je mi to fuk:).
Jaký máš oblíbený programovací jazyk?
Heh. Většinou mám aktuálně nejoblíbenější ten, ve kterém zrovna něco dělám. Protože jak v něm něco dělám, tak si pamatuju syntaxi a jde mi to rychle od ruky. V tuto chvíli dělám v C++ v OpenGL, takže řeknu C++. Ale za půl roku to klidně může být C# nebo třeba R, ve kterém zatím nedělám vůbec nic. Ale jsem si téměř jistá, že Java to nebude nikdy, s tou jsem se totiž nikdy nijak zvlášť nezžila:-D.



Nezapomeňte si přečíst i článkoodpovědi a shlédnout videoodpověď:

Tak pro dnešek by to mohlo stačit. Mějte se krásně:).
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Em Zet Em Zet | Web | 16. listopadu 2013 v 11:49 | Reagovat

To s Vietnamem, jak jsi tam připadala lidem zvláštní a fotili si tě, to mě taky překvapilo. :-D Copak ještě nikdy neviděli nikoho ze západu? :-D Jinak s tím introvertismem / extrovertismem to máme zhruba stejně, ale já spíše tíhnu k tomu introvertovi. :-D
Budhismus je asi jediné náboženství, které uznávám (možná ještě taoismus, ale to je spíše taky taková filosofie). Proč se tomu říká náboženství, když tam nefiguruje bůh, těžko říct. :-)
*hah, mám dejá vu právě teď*

2 allys-cook allys-cook | E-mail | Web | 16. listopadu 2013 v 12:50 | Reagovat

jezdit na pštrosovi? =D to bych asi nepřežila.

3 Ainree Ainree | Web | 16. listopadu 2013 v 13:37 | Reagovat

S otevřeností povahy to mám stejné :-)

4 takara takara | Web | 16. listopadu 2013 v 13:53 | Reagovat

[1]: Budeš se hodně divit, ale v Asii běloši působí jako zjevení. Vidím to každý den v Japonsku. U nás doma říkáme, že není slušné na někoho zírat, s tím si v Japanu nelámou hlavu (zjevně jim to nikdo neřekl) není to o tom, že by nepotkali cizince, je to jen o tom, že těch cizinců tam ještě není tolik a je to totiž něco, co je jiné, něco co se odlišuje...tak proto... :-D

5 takara takara | Web | 16. listopadu 2013 v 13:59 | Reagovat

Jo jo to s tou krásou slýchávám v Japanu často. Vždy je upozorním, že si zakládám na tom být chytrá, protože krása jde s věkem, víte kam :-x Jsme opravdu krásné? Nemyslím si, jsme krásné tím, že máme jinou barvu pleti, oči a vlasů. To je to, co nás odlišuje od běžnosti. V zemi kde mají hnědé oči a hnědé vlasy, bude blondýnka s modrýma očima působit až nadpozemsky krásně (navíc platí, že každý chce to, co zrovna nemá: vlnité vlasy/rovné vlasy, velký objem v oblasti hrudníku/malý objem v oblasti hrudníku)...není běžné je nazýváno krásné. V Čechách krásná nejsem, jsem naprosto "normální". Protože můj vzhled je stejný jako vzhled stovek dalších holek v Čechách. :-)

6 Japonky Japonky | 16. listopadu 2013 v 14:42 | Reagovat

[5]: Zrovna japonky mají kozy jako vozy :D

7 Lolík Lolík | 16. listopadu 2013 v 15:09 | Reagovat

Ahoj, nabízím způsob získání peněz-nikdo vám nic nedá zadarmo, snažit se musíte, ale tohle funguje-vlastní zkušenost..Zkuste :-) http://www.ermail.cz/link/VY7cXJYmejA27aeJmCTmYA7jVCYac7NY

8 Ann Ann | 16. listopadu 2013 v 15:57 | Reagovat

Dík za odpovědi ;)

9 Ell Ell | Web | 16. listopadu 2013 v 18:32 | Reagovat

Tak tomu poslednímu odstavci jsem nerozumněla :-D Já zase neumím rusky, takže se "domluvím" jen anglicky a samozřejmě česky :D

10 Andrea.:3 Andrea.:3 | Web | 17. listopadu 2013 v 12:17 | Reagovat

Děkuji moc za povzbudivý komentář. :)
Také doufám, že to časem bude lepší...
Jinak moc nádherný článek. Doufám, že ti to s přítelem vydrží i nadále. Bože jak já ti závidím to cestování.♥

11 hogreta hogreta | E-mail | Web | 17. listopadu 2013 v 12:44 | Reagovat

[1]: Tak třeba ve velkých městech na mě nikdo nezíral, byli tam na cizince poměrně zvyklí. Ale ano, pohybovala jsem se i v oblastech, kde bělošku viděli poprvé v životě:)

12 ToraRafu ToraRafu | Web | 17. listopadu 2013 v 20:04 | Reagovat

Po tvých článcích mám stále víc a víc pocit, že jsem povahově spíš vietnamka než japonka. :D A s náboženstvím to máme tak nějak podobně. Jsem napůl židovka a napůl křesťanka, ale nepovažuju se ani za jedno z toho. Spíš mě to táhne k šintoismu a buddhismu.

13 Tey Tey | Web | 18. listopadu 2013 v 17:32 | Reagovat

Z obrázků i odpovědí působíš strašně sympaticky. Přeju Ti, abys našetřila ty peníze a podívala se do Francie, je to krásná země a jak tak koukám, chtěla bych se podívat na stejná místa jako ty. Jinak, vadilo ti, že si tě ve Vietnamu lidi fotili? Nebo jsi naopak byla ráda, že vyčníváš z davu? Možná, je to blbá otázka, ale můžu se zeptat kolik tě přibližně stál celý výlet ve Vietnamu?
Já jenom, že bych se tam ráda v budoucnu podívala...

Na potrat mám naprosto stejný názor, když o tom takhle diskutujeme občas s kamarádkami, tvrdí, že jsem bezcitná, tak nevím..

Zajímalo by mě, jaká byla jízda na pštrosovi..:D

14 Ajka Ajka | Web | 21. listopadu 2013 v 18:00 | Reagovat

Skvěla článkoodpověď, máš moc rozumné a čtivé odpovědi :)
Mimochodem, gratuluju k prvenství ;))

15 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 22. listopadu 2013 v 20:27 | Reagovat

Zajímavé odpovědi, jsi zkrátka taková zajímavá osůbka se zajímavými názory :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PROSÍM, do komentářů piště pouze to, co souvisí s daným článkem!
Odpovědi ke komentářím na vašem blogu pište na váš blog přímo k tomu komentáři nebo mi poštele email.
-
Neupozorňujte na sebe reklamami! Na blogy autorů smysluplných komentářů se vždy dívám.
Blogy nespřáteluji, do oblíbených dávám ty, které se mě něčím zaujaly, které se mi líbí a na které opravdu ráda chodím.
-
Budu ráda, když budete komentovat, jen tak se dozvím, co se vám líbí a co ne.
Klidně pište i ke starším článkům, já si to všechno ráda pročtu.



©2011-2015