Střípky z Vietnamu, 5.díl: Rodina

2. října 2013 v 19:30 | hogreta |  Vietnam
Dá se říct, že celá vietnamská společnost je založena na rodinných vztazích. Rodiny bývají ohromě rozvětvené, je to úplně něco jiného, než u nás.


Zatímco my chápeme úzkou rodinu jako "já, maminka, tatínek a sourozenci", tak rodina ve Vietnamu má úplně jiný rozměr. Jsem to já, maminka, tatínek, sourozenci, babička, dědeček, tety, strejdové, bratranci, sestřenice, neteře, synovci, vnuci, vnučky, pravnuci, pravnuci, švagrové, neteře přes koleno, synovci přes koleno, strýčkové z druhého kolene, rodiče švagrů a švagrových, děti sester manželů tetiček,... Rozumíte, ne? :-D Člověk zvyklý na naše chápání rodiny se v tom velice brzo začne úplně ztrácet. Stalo se mi, že jsme v jeden den navštívili i tři nebo čtyři rodiny - stačily dva dny a měla jsem v těch příbuzenských vztazích úplný maglajs. Navíc se se mnou všichni snažili navázat nějaký kontakt, no hrozná sranda. Zvolila jsem taktiku "jen se usmívej a kývej" - tato taktika mi vycházela, i když jsem vůbec ničemu nerozuměla. Zvlášť tatínek bratrance maminky mého přítele se mě pořád snažil na něco ptát a myslel si, že když danou věc řekne třikrát hrozně HLASITĚ a hrozně PO-MA-LU, tak že záhadně pochopím i věci, které jsem v životě neslyšela. Tak jsem kývala a on byl spokojený. Byl to takový kouzelný dědeček.


Nějaké dítě, asi nějaké příbuzné, když už mi ho dali do ruky. Nepočůralo mě, to je hlavní.

S trochou nadsázky se dá říct, že jsou všichni Vietnamci příbuzní. To samozřejmě není pravda, ale rozhodně se tak alespoň oslovují. Systém oslovování je strašlivě složitý, protože nejde říct jen "já - ty" (jakože jde, ale Vietnamci raději používají oslovení popsaná dále). Musíte přemýšlet nad tím, jak asi starý ten člověk, se kterým mluvíte, je, a podle toho vybrat patřičné oslovení. Pokud je to holka trochu starší než vy, tak sobě musíte říkat "em" (mladší sestra/bratr) a jí "chi" (starší sestra). Pokud je to kluk trochu starší než vy, tak sobě musíte říkat "em" (mladší sestra/bratr) a jemu "anh" (starší bratr). Pokud je to pán nebo paní starší než vy a je asi ve věku starších sourozenců vašich rodičů, pak vy si musíte říkat "chau" (vnuk/vnučka/neteř/synovec) a jemu/jí říkáte "bac" (strejda/teta). Pokud je to pán ve věku vašeho dědečka, tak vy jste "chau" a on je "ong" (dědeček). Pokud je to paní ve věku vaší babičky, tak vy jste "chau" a ona je "ba" (babička). Pak je tu ještě spousta dalších oslovení, jako "co" (teta - žena asi ve věku mladších sourozenců vašich rodičů), "chu" (strejda - muž asi ve věku mladších sourozenců vašich rodičů),... A je toho ještě mnohem víc... A pak to samozřejmě jde všechno použít i obráceně. Takže v doslovném překladu na sebe Vietnamci volají: "Sestro!" nebo "Dědečku!" i když se o sestru ani dědečka nejedná. Dokonce i slavný Ho Chi Minh je "bac" - tedy vlastně strýček.

Strýček Ho Chi Minh (ten za mnou, ne já)

Zatímco u nás je hlava rodiny většinou tatínek, tak u Vietnamců je to trochu jinak. Ještě na vyšší úrovni je nejstarší bratr otce (strýček - "bac"), popřípadě otec otce (dědeček - "ong"). Rozhodně to ale neznamená, že by ženy byly nějak utlačovány, jak si spousta lidí ze západu myslí. Ženy možná ještě nejsou úplně rovnocennými partnery (a to podle mě nejsou ani u nás), ale stejně jako u nás mohou chodit do školy a pracovat. Mají v rodině také své slovo. Myslím si, že není až takový rozdíl mezi postavením k ženám v ČR a ve VN. Upřednostňovaný potomek je ale i tak syn. Je to také proto, že dcera po svatbě připadá do rodiny svého muže.

Ve Vietnamu mají obrovskou úctu ke starším lidem. Za tu chvilku, co jsem tam byla, jsem i docela pochopila, proč tomu tak je- starší lidé tady byli moudří lidé. Důchodci se ráno nehoní za slevami do Kauflandu, ale spousta z nich každé ráno vychází do parku cvičit Tai-Chi a nebo se jen tak protahovat - posilovat tělo i ducha. Nevenčí venku své psy, ale svůj čas věnují svým vnukům a vnučkám. Rodiny si svých starých váží pro jejich moudrost a chodí se za nimi poradit.

Malý rodinný výlet do Ha Long. Bratranci, sestřenice, tety, strejdové - museli jsme pronajmout mikrobus

Pro Vietnamce je rodina hrozně důležitá. A to jenom ta "úzká rodina", jak ji chápeme my, ale kompletně celá rodina. Také proto je zde rozvodovost menší než u nás - i když to v rodině už nefunguje na 100%, tak manželé zůstávají nadále spolu, aby tuto rodinu nerozbili. Jestli je to dobře nebo špatně, to už záleží na úhlu pohledu.



Nezapomeňte si přečíst i starší díly tohoto seriálu a ostatní články o mé cestě do Vietnamu:
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Rose Rose | Web | 3. října 2013 v 16:24 | Reagovat

Zajímavé. :) Kamarád se mi jednou pokoušel vysvětlit tadyto oslovování a mluvení o sobě ve třetí osobě a všechno, ale dost jsem se v tom zrácela. :D A je taky pravda, že je neslušné odpovědět ve vietnamštině jen jedním slovem, proto bys měl vždy odpovídat celou větou, třeba i svým rodičům?

2 Naomi Arisugawa Naomi Arisugawa | Web | 3. října 2013 v 16:55 | Reagovat

Když jsem si četla to oslovování,měla jsem z toho oči na vrch hlavy. :) Jak si to sakra pamatují? Mě kdyby se to někdo pokoušel vysvětlit,tak bych to nepochopila ani po stopadesáté...

3 Cherrybumbum Cherrybumbum | Web | 3. října 2013 v 19:03 | Reagovat

Docela by mě zajímalo, co si tomu "kouzelnému dědečkovi" odkejvala :D Ani přítel ti nějak pak nevysvětlil, na co se tě ptal? :)

4 hogreta hogreta | E-mail | Web | 4. října 2013 v 8:04 | Reagovat

[3]: Přítel se mnou přece nemohl být 24h denně :-D. Navíc kdyby mi měl všechno překládat, zbláznil by se. Ale jsem si téměř jistá, že to bylo něco ohledně toho, jestli se mi tam líbí a jestli mi chutná a tak:).

5 takara takara | Web | 4. října 2013 v 17:19 | Reagovat

Koukám, že vietnamština je podobná japonštině, co se týče starší/mladší bratr starší/maldší sestra. Podobnost vidím v hierarchii :-)

6 malaika-hatia malaika-hatia | Web | 4. října 2013 v 17:33 | Reagovat

Já mám problém vyznat se ve vlastní rodině, natož tohle. Ale rozhodně tam asi není o zábavu nouze. :D Myslím, že kývat a usmívat se je ta nejlepší taktika. :)

7 Ell Jones Ell Jones | Web | 5. října 2013 v 9:06 | Reagovat

To je zajímavé. Takovéhle články mě baví. To bych nezvládla, oslovovat každého správně. Kývat a usmívat se, dobrá taktika.

8 Dwnnie Dwnnie | E-mail | Web | 5. října 2013 v 23:29 | Reagovat

Jojo, je to všude jinak. Třeba v Číně jedno dítě a víc? Pokuta a nazdar! ...:(
Hodně mě pobavilo """Zvolila jsem taktiku "jen se usmívej a kývej" - tato taktika mi vycházela, i když jsem vůbec ničemu nerozuměla.""" a taky "Nepočůralo mě, to je hlavní.:) "Důchodci se ráno nehoní za slevami do Kauflandu" ... ach jo:'D ... ale pravda to je!:/

P.S.Ježiš, ty jsi mě tak potěšila. Mě napíšou na blog mé vzory-ty, Ell... to není možné:D Fakt moc díky a sluší ti to;)

9 Pauline Sparrow Pauline Sparrow | E-mail | Web | 6. října 2013 v 8:30 | Reagovat

Pro spokojenost člověka všechno:D. No upřímě já bych nechápala vůbec. Takže bych to asi udělala jako ty. Jen přikyvovat a usmívat se. Ani u nás nejsou ženy až tak rovnocené, to je fakt. Zajímavý článek:).

10 Rien Toute Rien Toute | E-mail | Web | 7. října 2013 v 14:57 | Reagovat

Úžasné, jedinečné, zajímavé. Nevím, jestli své pocity, které jsem při čtení vašich článků měla, dokáži vůbec popsat. Jiné kultury mě velmi zajímají a vaše články byly po dlouhé době pro mě něčím unikátním a jedinečným, vzhledem k jednotvárnosti a nicneříkajícnosti jiných blogů a jejich výtvorů.
Svojí tvorbou jste mne nadchla a já vám přeji mnoho úspěchů při dalším psaní, zejména při dopisování vašich poznatků z Vietnamu. Mnohokrát vám děkuji za krásný zážitek, při čtení vašich postřehů.

11 Dragita Dragita | Web | 8. října 2013 v 20:40 | Reagovat

úžasné :-) je pravda, že čeští důchodci z valné většiny jen nakupují ve slevách a reptají jak bylo dříve dobře. Naštěstí mám babičku, ke které se mohu jít poradit a budu se sama snažit zůstat bystrá a aktivní do pozdního věku. Stále je se co učit a objevovat :-)

12 Anička Anička | 4. listopadu 2013 v 18:33 | Reagovat

To je zajímavé, oslovit někoho na ulici v ČR ,,babi", tak řekne, že jsem drzá  :D
A ještě jedna věc-mě nepřijde špatné, že důchodci nakupují ve slevách, s tím, kolik dostávají důchod, jim kolikrát ani nic jiného nezbývá :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PROSÍM, do komentářů piště pouze to, co souvisí s daným článkem!
Odpovědi ke komentářím na vašem blogu pište na váš blog přímo k tomu komentáři nebo mi poštele email.
-
Neupozorňujte na sebe reklamami! Na blogy autorů smysluplných komentářů se vždy dívám.
Blogy nespřáteluji, do oblíbených dávám ty, které se mě něčím zaujaly, které se mi líbí a na které opravdu ráda chodím.
-
Budu ráda, když budete komentovat, jen tak se dozvím, co se vám líbí a co ne.
Klidně pište i ke starším článkům, já si to všechno ráda pročtu.



©2011-2015