Srpen 2013

Umíte hrát poker?

28. srpna 2013 v 18:15 | hogreta |  Reklamy
Hloupá otázka. Zatímco někdo by po tom, co ho dvakrát hrál se starším bráchou, řekl, že hrát umí, jiný si něco takového netroufne říct ani po několika letech hraní. Tak jinak. Říkají vám něco pravidla pokeru a strategie pokeru?
Pokud ne, ale chtěli byste s tím něco udělat a naučit se hrát, myslím, že nejlepší začátek je na pokerstars.cz. Tady je jedno, jestli si chcete občas zahrát jen tak pro radost, a nebo do toho chcete investovat čas a peníze a zkusit si i něco přivydělat. Můžete se postupně propracovávat výš a výš - a co víte, třeba se jednou zúčastníte i nějakého pořádného pokerového turnaje a vyhrajete spoustu peněz. Protože téměř každý, kdo v pokeru něco znamená, začínal na PokerStars. Tak proč by se to nemohlo povést třeba právě vám?


Střípky z Vietnamu, 3.díl: Zdraví

27. srpna 2013 v 14:30 | hogreta |  Vietnam
Někoho možná napadne, že když se za zdravotnickou péči ve Vietnamu musí připlácet, tak že asi Vietnamci na tom budou s nemocemi mnohem hůř, než my. Mi to tak ale rozhodně nepřipadalo.
Abych vysvětlila to "připlácet" - samozřejmě i ve Vietnamu existují zdravotní pojištění, bohužel ale lidé, kteří ho mají, na tom někdy bývají hůře, než ti, kteří ne. Ve Vietnamu ještě pořád fungují úplatky, takže ten, kdo dá doktorovi peníze do kapsy, dostane lepší péči než ten, kterému to proplácí pojišťovna. Jistota je jezdit do soukromých ordinací, kde je o pacienta skvěle postaráno. Být vážně nemocný je tedy v této zemi poměrně drahá záležitost a některé rodiny si "být nemocný" prostě nemůžou dovolit.


Odjezd směr Chorvatsko

17. srpna 2013 v 8:00 | hogreta |  Z deníčku
Mnoho z vás asi čeká na další článek o Vietnamu, bohužel si budete muset počkat ještě nějakou chvíli. Moje cestovatelská dušička totiž asi nezvládne být dlouho na jednom místě, takže v době, kdy si čtete tento článek, sedím v autobuse a jsem - předpokládám - už někde na hranicích Chorvatska. Tentokráte jedu s našima. Přítel do Chorvatska nemůže, protože i když je Chorvatsko od 1.7. v EU, tak není v Shengenském prostoru. Ale nevypadá, že by mu to nějak zvlášť vadilo, myslím, že si ode mě na chvíli rád odpočine:).

Jedu na devět dní, takže poté opět začnu psát. Budu pokračovat v seriálu Střípky z Vietnamu a možná napíšu i nějaký článek o Chorvatsku - uvidím, kolik toho za těch pár dní uvidím (moc hezká věta, ne?). Musím využít času, kdy mě ještě nic neváže, protože pak už začíná škola - a bakalářka a práce ve firmě. Jen když na to pomyslím, tak mám pocit, že se mi nafukuje hlava. Tak na to zatím raději nemyslím. Myslím na moře, které mě za chvíli čeká. A taky na to, že tady třeba zhubnu to, co jsem ve Vietnamu přibrala - součástí zájezdu je totiž dvakrát denně cvičení. Teda ne, že bych si připadala tlustá, ale připadám si taková rozprdlá. Chtělo by to se dostat do formy a zase trochu posílit. Přece jenom jsem téměř měsíc a půl skoro nesportovala (když nepočítám občas nějaké ty brusle, tenis nebo běh) a neměla ani taneční tréninky.

Myslela jsem, že stihnu přednastavit nějaké články, ale nestihnu. V poslední době jsem chodila pořád na nějaké návševy, protože všichni chtěli vypravovat, jaké to bylo ve Vietnamu. Hodně času jsem také trávila s přítelem. Také se mi vrátila kamarádka po roce z Číny a navíc se do toho všeho musím balit. Takže napíšu, až budu mít trochu víc klidu:).

Střípky z Vietnamu, 2.díl: Náboženství

15. srpna 2013 v 13:00 | hogreta |  Vietnam
Náboženství ve Vietnamu je snad ta nejrozporuplnější věc. Co zdroj, to jiné informace. Někde se píše, že buddhistů je ve Vietnamu 90%, někde se píše, že 70%. Přitom duchy (zemřelé předky) uctívají téměř v každém domě. Přátel má doma samozřejmě taky rodinný oltář, na kterém mají fotografie zemřelých prarodičů a přinášejí jim obětiny. Takže jsem byla docela zvědavá, jak je to s tím náboženstvím doopravdy.

Střípky z Vietnamu, 1.díl: Soukromí

10. srpna 2013 v 12:30 | hogreta |  Vietnam
Soukromí v této zemi není. Prostě neexistuje. No dobře, abych nebyla tak přísná - mohla jsem se zavřít na záchodě. Na záchodě, který nešel moc zavírat a stejně mezi dveřmi a futry vznikala mezera.
Na tohle si musí člověk zvyknout. Evropan má ze začátku pocit, že se zákonitě musí brzo zbláznit. Všude jsou lidé a všichni s vámi pořád něco řeší. Místy je to docela unavující, ale zvyknout se na to dá.

Zpět doma z Vietnamu

7. srpna 2013 v 20:30 | hogreta |  Z deníčku
Tak jsem se vrátila, živá a zdravá. A bylo mi skvěle. Viděla jsem jak jih, tak sever Vietnamu. Také jsem si zkusila žít stejně, jako žijí lidé tam, protože jsme značnou část strávili u rodiny. Cestovali jsme a viděli jsme jak často navštěvovaná turistická místa jako je Ho Chi Minhovo město, Ha Noi, Ha Long, Nha Trang, ale i místa, kde bělošku viděli poprvé v životě. Navštívila jsem města, ale i venkov a rýžová pole. Viděla domy bohatých lidí, ale i těch nejchudších. Poučila jsem se. Snažím se více usmívat a být více vděčná, protože vím, že problémy-neproblémy, které prožívám já tady v Česku, jsou vlastně často úplné blbosti. A po tom, co jsem se vrátila, vidím, že my Češi se celkově mnohem méně usmíváme.
Naučilo mě to lidi nesoudit. Nebo spíš mě to utvrdilo v mém přesvědčení. To, že lidé na druhé straně světa žijí jinak, neznamená, že žijí špatně. Člověk by si měl první zamést před vlastním prahem, než se začne plést do toho, co dělají lidé, kteří žijí úplně jinde a úplně jinak.
PROSÍM, do komentářů piště pouze to, co souvisí s daným článkem!
Odpovědi ke komentářím na vašem blogu pište na váš blog přímo k tomu komentáři nebo mi poštele email.
-
Neupozorňujte na sebe reklamami! Na blogy autorů smysluplných komentářů se vždy dívám.
Blogy nespřáteluji, do oblíbených dávám ty, které se mě něčím zaujaly, které se mi líbí a na které opravdu ráda chodím.
-
Budu ráda, když budete komentovat, jen tak se dozvím, co se vám líbí a co ne.
Klidně pište i ke starším článkům, já si to všechno ráda pročtu.



©2011-2015