Jak bojovat proti stresu?

26. ledna 2013 v 8:00 | hogreta |  Tipy
Stres je jakýmsi fenoménem dnešní doby, neznám nikoho, kdo by se s ním někdy nesetkal na vlastní kůži. V určitém smyslu je životně důležitý, v dnešní době se však stresujeme i kvůli maličkostem. Jak se ale dá proti stresu bojovat?

Asi začnu tím, že stres není vždy jen špatný. Když nás něco ohrožuje, zvedne nám adrenalin a vybičuje k lepším výkonům. Je to něco, co nás může donutit jednat a třeba si zachránit život. Špatný je ve chvíli, kdy už je ho prostě příliš - když už pořádně ani nevíme, kdy naposledy jsme byli doopravdy klidní a v pohodě.

Bohužel je velmi obtížné vyhnout se stresu, když žijeme v dnešní společnosti. Už dávno nás neohrožují medvědi a naší jedinou starostí není ulovit mamuta a nakrmit rodinu. Nejsme v ohrožení života. Zato je na nás vyvíjen neustálý tlak. Chodíme do školy s vědomím, že když nebudeme dostatečně dobří, neprosadíme se, nenajdeme si dobře placenou práci, nebudeme mít peníze, nebudeme mít zázemí a nebudeme moct založit rodinu. Když už práci, peníze, zázemí i rodinu máme, jsme ve stresu, že o ni kdykoli můžeme o práci přijít, že ztratíme peníze, že přijdeme o střechu nad hlavou a že rodinu neuživíme. Prostě jeden velký kolotoč. Úplně se vyhnout stresu je tedy vlastně nemožné. Ale je možné ho omezit tím, že si uvědomíme, co je opravdu důležité. A je také možné stres alespoň na chvíli zmírnit. Jak?


Uvědomění si, co je opravdu důležité
Často se trápíme věcmi, které nemůžeme změnit a které ani nejsou nijak ohrožující. Mít špatnou náladu kvůli toho, že venku je hnusně a že musím brzo vstávat, je zbytečné a vysilující. Je důležité umět se na problém podívat racionálně a posoudit, co se doopravdy stane, když "to" nedopadne tak, jak bychom chtěli. Ať je to cokoli, svět se pravděpodobně nezboří. Když se naučíme na věci dívat méně kritickýma očima a naučíme se rozpoznávat důležité věci od méně důležitých, bude nám líp. Sami si vzpomeňte, kolikrát jste se stresovali kvůli něčemu, co ve výsledku vlastně ani nebylo důležité.

Také se snažte se do stresu nedostávat sami vlastními myšlenkami. Zvlášť my holky jsme na tohle někdy docela expertky. Sebemenší námitku jsme schopny otočit proti sobě a pak se tím vnitřně užírat. Plácat se v sebelítosti. Často si tím vytvoříme ten problém samy. Zkuste tedy nebýt vztahovační a přehnaně sebekritičtí. Se zdravým sebevědomím se žije zase o trošku lépe.

Dopřejte si endorfiny
A ne, opravdu po nikom nechci, aby hned utíkal do lékárny a vyžadoval lahvičku těchto "hormonů štěstí". I když - asi by to bylo příjemně jednoduché. Naše tělo si přece umí endorfiny vyrábět samo. Stačí si pořádně zasportovat, zacvičit. Krásně si u toho pročistíte hlavu a svět zase bude o trošku růžovější.
Relaxujte, dýchejte, meditujte
Umět se na chvíli odprosit od okolního světa vyžaduje trochu tréninku. Můžete toho dosáhnout meditací nebo dokonce pravidelným dýcháním. Pokud stresu podléháte snadno a často, určitě by nebylo od věci navštívit třeba nějaký kurz, kde vás meditovat naučí. Nebo si alespoň zajděte na masáž nebo na cokoli jiného, u čeho se uvolníte.

Dej si koupel
Jasně, o relaxaci už jsem mluvila, v tomhle případě nám jde spíš o omytí pokožky. Proč? Protože stresové hormony se mimo jiné uvolňují kůží - a když se jich zbavíme, bude nám alespoň trochu líp. Je možné, že to dokonce děláte instinktivně. O zkouškovém (nebo před uzavíráním známek) si někdy dáte sprchu nebo vanu i dvakrát denně. Je dokonce možné, že se vám ve vaně i mnohem lépe učí. Nebo si po hádce s partnerem zalezete do sprchy a půl hodiny si na hlavu pouštíte teplou tekoucí vodu.

Nezapomínejte ale, že to není možné provádět dlouhodobě. Když to budeš dělat jeden týden, když se musíš učit na maturitu, nic se nestane. Ale dlouhodoběji není časté koupání pro vaši pokožku zrovna nejzdravější.

Tato metoda zmírnění stresu je jednoduchá, bohužel ne všichni rodiče mají pro tuto metodu pochopení, zvlášť při pohledu na účet za vodu. Nebo se možná při tomhle pohledu protáčejí panenky vám. Pokud ve vás tento pohled (a nebo výčitky rodičů) vyvolává větší stres, než ten, který jste se snažili "smýt", asi je lepší od toho úplně opustit.

Svěřte se, popovídejte si
Sdílené trápení je poloviční trápení. Když to všechno ze sebe dostanete ven, budete se cítit lépe. Jen si musíte najít trpělivého posluchače, kterému můžete věřit.

Nenakládejte si toho moc
Je sice pěkné, že jste hodné duše, které všem na požádání pomůžou, ale dělat ze sebe obětního beránka rozhodně nemusíte. Nechci tím říct, že byste neměli ostatním pomáhat, ale to, že občas musíte myslet i na sebe a nepodřizovat se pouze potřebám ostatních. Naložte si toho vždy jen tolik, kolik unesete. Neslibujte věci, které pak nemůžete stihnout udělat. Ve chvíli, kdy ostatním pomáháte na úkor sebe a už vám to ani nepřináší potěšení, je to špatně. Méně je někdy více. Můžete pomoct kamarádce s projektem do školy, ale pokud se bojíte, že tak nestihnete udělat ten svůj, nebojte se odmítnout. Nebojte se říkat "ne", když je to nad vaše síly.

Dbejte na dostatečný přísun tekutin, stravujte se správně
To, co do sebe dostáváme ve formě pití a jídla, také ovlivňuje naši psychiku. Když se budete stravovat zdravě, bude lépe tvému tělu a tím i tobě. Když málo pijete, můžete být unavení a může vás bolet hlava - a to ti na klidu vážně nepřidá.
Dejte životu trochu řád
Nechci, abyste si nalinkovali na minuty, co přesně uděláte. Ale když si den trošku rozvrhnete, budete méně ve stresu z toho, že něco nestihnete. Ráno si snažte ujasnit, co byste tento den chtěli udělat. Opět platí, že si toho nemáte nakládat moc, protože jak pak zjistíte, že nestihnete všechno, co si tak pěkně naplánovali, opět se budete cítit pod tlakem.

Odpočívejte
Dbejte na to, abyste měli dostatek spánku. Dospělý člověk by mě měl spát okolo osmi hodin denně. Každý jsme ale jiný, takže je možné, že vám bude stačit méně - a nebo naopak potřebujete spánku více. Zkuste chodit spát přibližně ve stejnou dobu - a přibližně ve stejnou dobu i vstávat. Pokud se cítíte unavená i přes den a nemáte večer problémy s usínáním, můžete si na chvíli zdřímnout i odpoledne, pokud můžete. Naberete energii a zase půjde všechno snadněji.



Nejdůležitější je, podle mě, držet si nadhled a na všechno se dívat spíš pozitivně. Život je příliš krátký na to, abychom se ničili neustálým spěchem a strachem, že něco nestihneme, nezvládneme, nedokážeme nebo ztratíme. Podle mě je zbytečné se trápit dopředu. Až se mi něco nepodaří, na trápení bude času dost. Nač se trápit nad myšlenkou "kdyby se mi to náhodou nepodařilo".

A co vy, jak se vypořádáváte se stresem? Máte nějaký osvědčený trik?
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 26. ledna 2013 v 9:31 | Reagovat

Já téměř nikdy stresem netrpím, jsem od přírody flegmatik. Někdy se ale občas hryzavé myšlenky probudí (nejčastěji kvůli školy) a to potom aplikuju dlouhou sprchu, nebo se ze svých problému vypíšu a strčím je do příběhu nebo básničky.

2 Julcha Julcha | Web | 26. ledna 2013 v 12:01 | Reagovat

nádhera, nádhera!!!! Ještě nikdy jsem nečetla lepší článek pro lidi bojující se stresem - a to jsem o tom hledala na celém internetu a hodně dlouho. Já se stresuju v poslední době ohledně kluků. Jenže si taky uvědomuju, že pokud se budu stresovat, oni to poznají a nebudou mě chtít už vůbec. A tak jsem začala každý den cvičit - původně kvůli páteři, ale teď jsem zaznamenala i ony blahodárné účinky sportu. Na vaně jsem úplně závislá, nebo spíš na sprše :D Vždycky tam sedím půl hodiny a relaxuju místo očisty :D
To zakončení článku je skvělé. Když se začnu stresovat kluky, řeknu si: "Nikoho nehledáš, ale jen se usmíváš. Pak ten, kdo hledá tebe, bude on." A ještě jednou díky za dávku pozitivity - dneska to na mě totiž zase přišlo :D

3 Julcha Julcha | Web | 26. ledna 2013 v 12:04 | Reagovat

Já bojuju se stresem pomocí přátel. Vždycky jim to řeknu, ten problém, ale jen tak mimochodem a ne moc tragicky. Pak už změním téma -abych na to nemyslela, a jen se nechám bavit a dělám legrácky. Přátelé (zvlášť ti pozitivní) jsou nejlepší lék.

4 Luna Luna | E-mail | 3. února 2013 v 22:29 | Reagovat

Pěkný článek, jen mě opravdu zaujalo to, že by hormony měly být vylučovány na povrch kůže. Můžu se zeptat, kde jsi to vyčetla? Dokážu si představit jiné spektrum feromonů, ale hormony?

5 hogreta hogreta | E-mail | Web | 4. února 2013 v 11:08 | Reagovat

[4]: Už ti neřeknu přesně zdroj, protože psychologii jsem měla v předminulém semestru a ta knížka už je zase zpátky v knihovně :(. Každopádně to o těch stresových hormonech vylučovaných kůží tam opravdu bylo. Samozřejmě neručím za správnost, nikdy jsem to v laboratoři nezkoumala, ale přijde mi, že to dává smysl. Bylo tam i něco o tom, že se stresové hormony z pokožky dají dostat i "hlazením" celého těla, na což reagují především malé nedonošené děti v inkubátoru. Ty, které byly svými rodiči pravidelně hlazeny prospívaly více, než ty, které hlazeny nebyly nebo byly hlazeny pouze přes oblečení. :)

6 Ravicu Ravicu | Web | 4. února 2013 v 19:42 | Reagovat

Ano, hormony skutečně takto působí, přesně jak napsala hogreta, nejlepší příklad jsou "hlazené" děti. Jinak se i spoustu hormonů, které když chybí nebo je jich nedostatek, vyvolávají chronicky smutek (serotonin, melatonin a katecholaminy). jejich vyplavováním je mimo jejich další funkce právě onen pocit štěstí. ;-)Jinak děkuji autorce za pěkný článek.

7 Manželka Manželka | Web | 5. února 2013 v 10:00 | Reagovat

A mohla bych Ti způsobit nějaký stres otázkami? :) Dovolila jsem si Tě nominovat http://manzelka.wordpress.com/2013/02/02/uz-i-ja/ - tak kdyby se Ti chtělo... 8-)

8 Nanina Nanina | 8. listopadu 2017 v 10:49 | Reagovat

Od stresu vám může pomoci kvantová terapie-

http://www.cestavnitrnisvobody.cz/terapie/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PROSÍM, do komentářů piště pouze to, co souvisí s daným článkem!
Odpovědi ke komentářím na vašem blogu pište na váš blog přímo k tomu komentáři nebo mi poštele email.
-
Neupozorňujte na sebe reklamami! Na blogy autorů smysluplných komentářů se vždy dívám.
Blogy nespřáteluji, do oblíbených dávám ty, které se mě něčím zaujaly, které se mi líbí a na které opravdu ráda chodím.
-
Budu ráda, když budete komentovat, jen tak se dozvím, co se vám líbí a co ne.
Klidně pište i ke starším článkům, já si to všechno ráda pročtu.



©2011-2015