Jak na dobrou prezentaci

14. března 2012 v 8:00 | hogreta |  Tipy
Všichni už jsme byli někdy přítomni na přednášce, kde jsme se málem ukousali nudou. Přednášející, alias uspávač hadů, nás zahltil informacemi, které pak znuděně předčítal z plátna s prezentací, a huhlal něco směrem od nás. Něco takového se nedá nejen vnímat, něco takového se nedá ani poslouchat. Ale co dělat, abychom byli lepší?

1. Úvod
Bez úvodu by to nešlo. Co do něj strčit? Nejjednodušší bude, když se představíte, napíšete nějaký kontakt na sebe, datum a popřípadě vaše studentské identifikační číslo. Dále by úvodní strana měla obsahovat, o čem to vlastně celé je. Například napiště předmět, do kterého jste měli danou presentaci zadanou a název zadané práce.

2. Přehled
Lidé se od sebe liší různými věcmi, například tím, jakou hemisféru mozku mají dominantní. Těch "leváků" je víc, mají logické myšlení a nevadí jim, když na ně hrnete informace postupně, protože je postupně umí zpracovávat. Buďte však tolerantní k lidem, kteří mají dominantní pravou hemisféru. Tito lidé potřebují na začátku vidět jednoduchý přehled o tom, o čem budete později mluvit. Potřebují vidět, co patří k čemu. Pokud tedy máte delší prezentaci, pak na druhé stránce slajdu zpracujte obsah. Takový, jaký najdete na konci učebnice. "Levákům" to neuškodí a docílíte tím toho, že i lidé, kteří by se ve vaší presentaci normálně ztratili už před polovinou, se vydrží soustředit až do konce a nebudou mít problém s pochopením souvislostí.

3. Stručně, jasně, přehledně
Konec se psaním celých vět. A nedejbože celých rozvitých vět. Piště vše v bodech. Přehledně. Hned po úvodu a obsahu byste měli vysvětlit, v čem spočívalo zadání vaší práce, vysvětlete daný problém, který jste měli vyřešit. Ale jak už jsem psala - v bodech.


4. Na prezentaci nemusí být všechno
Rozhodně ne! Vlatně tam nesmí být všechno. Číst umí každý, proto je zbytečné, abyste předčítali něco, co už před vašemi posluchači visí. V prezentaci napište stručně v bodech, o čem mluvíte, ale při samotné prezentaci body rozviňte, popište, vysvětlete. Je vhodné si kromě prezentace samotné připravit i papír, který bude určený jen vám a bude vám připomínat, co byste chtěli rozvinout a jak. Můžete použít také elektronické ukazovátko (malý laser), aby posluchači věděli, o kterém bodu právě mluvíte.

5. Prezentace není umělecké dílo
Zapomeňte na všechny fígle, které powerpoint (nebo jiný program k tvorbě prezentací) umí. To, že se písmeno předtím, než se napíše, čtyřikrát zakroutí, osmkrát změní barvu, pak poskočí a teprve pak se napíše, posluchači nic nedá, spíš ho to jenom rozptýlí a otráví. V jednoduchosti je síla. Na efekty písma se vykašlete, prostě ať se všechen text jednoho bodu zobrazí hned po jednom kliknutí myší. Není totiž nic horšího, než ta trapná chvilka, kdy všichni čekají, než se daný bod konečně napíše. Zbytečně neměňte typy písmen, v jedné prezentaci mějte maximálně dva typy (jedno patkové písmo na samotný text, jedno bezpatkové písmo na nadpisy).

Další důlžitá věc je barva pozadí a textu. Ať si říká kdo chce co chce - prostě černé písmo na bílém pozadí je to nejlepší, co můžete udělat. Maximálně můžeme z bílé udělat jinou opravdu světlou barvu nebo z černé udělat jinou tmavou. Nejdůležitější je, aby bylo písmo čitelné. Nezapomínejte, že nevíte, v jakém stavu bude projektor, na kterém budete promítat. To, že na vašem počítači jde vidět i modrá na tmavě modré neznamená, že to půjde vidět i na plátně. Velmi pravděpodobně to totiž vidět nepůjde. Čitelnost je důležitější než umělecký dojem. Všimněte si, že lidé, kteří se vytvářením prezentací pomalu živí, s barvami neexperimentují a vsázejí na černou a bílou. Nedávejte však ani světlé písmo na tmavé pozadí. Na to se opravdu nedá soustředit dlouho.

Velikost písma je stejně důležitá. Raději větší, než menší. Zase nezapomínejte na to, že vaši prezentaci někdo bude sledovat třeba i z velké dálky. Takže už žádné blešky. Stačí, když se vám vlezou čtyři body na stránku.

6. Použijte doprovodné obrázky
Do prezentace jdou vložit jak obrázky nebo grafy, tak videa. Toho rozhodně můžete využít. Při vysvětlování určitého systému se vám to mnohem lépe bude vysvětlovat na grafickém schématu, než na složitém textu. Navíc je to jedna z věcí, která posluchače trochu probudí, protože pokud se už ztratili, tak tady budou mít možnost se znova chytit a daný problém pochopit.

7. Příklady ze života, zajímavosti
Čím víc to, co prezentujete, přiblížíte reálnému životu, tím víc posluchačů vás bude vnímat. Není špatné zapojit i nějaké zajímavosti. To jsou věci, které jsou snadno zapamatovatelné a budete mít jistotu, že si posluchači z vaší prezentace odnesli alespoň něco.

8. První prezentujte rodině, plyšákům a domácím mazlíčkům
Já vím, zní to divně, ale to, že si to doma nanečisto zkusíte, vám může zachránit kůži. Máte také možnost změřit si čas a zjistit tak, zda vaše prezentace není příliš krátká nebo naopak příliš dlouhá. A taky zjistíte, zda je prezentace "praktická": zda se písmo nezobrazuje příliš pomalu nebo zda při daném kliknutí není lepší zobrazit dva body najednou místo jednoho. Zda prezentace neobsahuje příliš mnoho informací nebo jestli dané informace na sebe chronologicky navazují.

9. Poslední přehled, zdroje, závěr
Na předposlední stránku napište, z čeho jste informace čerpali. Určitě všechno nebylo z vaší hlavy - a i u prezentací platí autorské právo. Dále můžete připojit nějaké technické informace (jaké programy jste při tvorbě práce použili atd.) a zopakovat kontakt na vás.

Poslední stránka by měla posluchači dát jasně najevo, že už je fakt konec. Ale napsat jen tak z ničeho nic "Konec" není nejvhodnější, proto raději volte něco ve smyslu "Děkuji za pozornost". Je taky docela slušností připsat "Zde je místo na vaše dotazy". Jen tak dokážete, že dané problematice opravdu rozumíte. A nemusíte se ani moc bát, většina lidí se stejně na nic nezeptá, aby ze sebe náhodou neudělali blbce. Proto se výzva k diskuzi dá považovat za velmi chytré gesto, které vás posune na úplně jinou úroveň.

10. Berte to jako trénink
Nejde o život. Berte to jako trénink vašeho vystupování. Bude se vám to do budoucna hodit. Když se zakoktáte, omylem "překlikáte" více slajdů najednou a pak to nebudete moct najít a nebo na něco úplně zapomenete - to se stává, svět se nezboří. Každému se to občas vymkne z rukou, ale to není důvod k trápení se. Nevyšlo to teď, vyjde to příště. Držím palce:).
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lilly Lilly | 14. března 2012 v 12:03

Nechápu, jak někdo nedokáže správně udělat prezentaci. :D To je tak těžký pochopit hlavní zásady, že se nepíše ve větách, v bodech je to nejdůležitější a že si to po sobě hlavně máme přečíst?? Na tom lidi ukazují svoji píli a blbost. Nevím proč, ale prostě mě to vždycky naštve! :-D Ani spolužáci ve třeťáku na gymplu to neumí... :-?

2 C. C. | 14. března 2012 v 14:11

Prezentace mých spolužáku spočívá v tom, že zkopírují text z wikipedie a naplácají ho na barevné pozadí. Člověk to nepřečte, hodinu čeká než písmo dodělá kontrmelce a konečně zůstane na místě, a z toho množství informací mu jde hlava kolem, že ve výsledku vlastně nic neví :D. Pro mě je prostě jednoduchost a stručnost (ale efektivní) prostě priorita.

3 Iva Iva | 14. března 2012 v 19:15

[2]: Přesně tak,taky to mám ve škole úplně stejně, v "ideálním" případě je to třeba 10 stránek nahuštěného textu a dotyčný/ná to předčítá a ještě se zakoktává :)
U nás na gymplu bylo podmínkou k dokončení kvarty vytvoření ročníkové práce - zhruba 10 stránek textu + příslušnosti typu úvodní stránka, obsah resumé..., a právě prezentace, se kterou jsme měli naši práci obhájit. Člověk by neřekl, ale bylo to docela náročné a pár lidí napoprvé docela vyhořelo :)Ale byla to skvělá zkušenost, i když jsem od jedné profesorky dostala za krásnou prezentaci za 2... :D

4 Víta Víta | E-mail | Web | 17. března 2012 v 20:52

Ještě bych doplnila, že je lépe čitelné bezpatkové písmo. A myslím, že v rámci úvodu, pokud je člověk trochu herec, je dobré nějakým způsobem upoutat pozornost originálně - vtipem, citátem, řečnickou otázkou, krátkou diskusí, dotazníkem...

Bohužel jsem byla svědkem toho, že i docenti jsou schopní vytvořit prezentace s padesáti barvami písma, kopírovanými odstavci textu (ideálně v několika různých cizích jazycích) na jasně modrém pozadí, na němž nelze přečíst vůbec nic >.>

5 goldenka goldenka | Web | 18. března 2012 v 15:51

to sme ted brali ve skole jak delat prezentaci, pritom kdyz sme pred rokem na skolu prisli tak se nas nikdo neptal jestli to umime a proste sme to museli udelat - ja pomalu nevedela co to prezentace znamena..na zakladce sme na pocacich hrali jen hry a byli na netu :) ale ted na stredni prezentace pouzivame kazdodenne a skoro vsichni ucitelé ;)

6 magic-myself magic-myself | Web | 21. března 2012 v 18:26

musim uznat jednu věc ... máš fakt originální blog :D ... většina holek píše o klucích, ... ty o škole!
ale musim s tebou trošku nesouhlasit .. když píšeš prezentaci, kterou odprezentuješ, je jasný, že psát nepřehlendý slohy je zbytečný :) ale jestli máš napsat prezentaci o knize, kterou si přečetla, kterou akorát pošleš učiteli a tim to končí, nemyslíš, že je blbý jen napsat třeba: "vlastnosti: milý" .... v těchhle typech prezentací je to podle typů, ale jinak dobrý článek :) píšeš fakt hezky :D :)

7 hogreta hogreta | E-mail | Web | 21. března 2012 v 18:35

[6]: Tak ono prezentace je pro to, aby se prezentovala, ne proto, aby se posílala - to je pak lepší udělat referát nebo recenzi přímo na papír. To, že do Excelu jde např napsat text také neznamená, že k tomu slouží - prostě se v něm dělají tabulky. Takže když mám psát text, tak i když to jde, tak si nevyberu Excel, ale vyberu si Word:). Takže problém rozhodně nebude v "typu" prezentace, ale o tom, že po vás učitelka chce nesmysly:-D. A potom se člověk diví, že student přijde na vysokou a není schopen nic odprezentovat, není schopen obhájit si projekt, není schopen obhájit si ročníkovou práci, není schopen ničeho - jak by taky mohl, když do něj učitelé do té doby hustili takové kraviny:-O...

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama
PROSÍM, do komentářů piště pouze to, co souvisí s daným článkem!
Odpovědi ke komentářím na vašem blogu pište na váš blog přímo k tomu komentáři nebo mi poštele email.
-
Neupozorňujte na sebe reklamami! Na blogy autorů smysluplných komentářů se vždy dívám.
Blogy nespřáteluji, do oblíbených dávám ty, které se mě něčím zaujaly, které se mi líbí a na které opravdu ráda chodím.
-
Budu ráda, když budete komentovat, jen tak se dozvím, co se vám líbí a co ne.
Klidně pište i ke starším článkům, já si to všechno ráda pročtu.



©2011-2015