Březen 2012

Fotky ze ZOO

28. března 2012 v 11:00 | hogreta |  Z deníčku
V úterý jsme s přítelem měli rektorské volno, a tak jsme se rozhodli vyrazit na výlet do Ostravské ZOO. Mohlo být trochu tepleji, ale i tak to bylo fajn.

Zlepši si fyzičku - ocení to nejen tvoji blízcí, ale především tvé tělo

24. března 2012 v 8:00 | hogreta |  Tipy
Na články o hubnutí můžeme narazit na každém rohu. Jsou to články, které hubené dívky přeskočí a oplácanější z nich mají ještě větši mindráky. Mají totiž pocit, že kvůli své váze nejsou tolik přitažlivé a nemají v životě a ani v partnerství žádnou šanci. Ale je to opravdu tak?
Když si chlapec vybírá slečnu, tak se samozřejmě také dívá trochu na vzhled. Ale proč většinu mužů ženy s nadváhou odpuzují? Není to proto, že by byly škaredé (někdy je to spíš naopak). Jen snad žádný chlap nechce mít doma lenivku, která se jen válí u televize a popíjí pivečko. Naše váha bohužel ovlivňuje to, jak se na nás okolí dívá - pokud máme několik kilo navíc, tak na nás velmi pravděpodobně budou pohlížet jako na ženu, jejiž největší nepřítel je pohyb. A to přesto, že to vůbec nemusí být pravda (a často ani není). Jen pro spoustu mladých pánů nabitých energií je aktivita jejich partnerky rozhodující. Pokud však poznají dívku, která má sice pár kilo navíc, ale žije aktivním způsobem života, tak u nich velmi pravděpodobně bude mít stejnou šanci jako ta hubená. Někdy dokonce i větší.

Ne všechny jsme byly obdařeny dokonalým spalováním a dokonalým metabolismem. Ne všechny dokážeme držet přísný režim a nemlsat. A pak se stává, že se prostě nějaký ten špíček objeví. Ale není třeba věšet hlavu. Pokud budeme žít aktivně, tak náš život a zdraví to ohrozit nemůže.

Proč? Protože fyzičku můžeme mít všechny, bez rozdílu. I oplácaná dívka může mít výdrž maratonce, proč by ne. A taková dívka zaboduje u chlapce mnohem více, než nějaké tintítko, které není schopné pořádně unést ani tašku s nákupem. Pro život muži hledají praktiké ženy. A protože víme, že muži tak trochu zůstávají dětmi po celý život, tak vedle sebe ve většině případů potřebují ženu, která je pro každou legraci, která s nimi bude sdílet jejich aktivity a kterou jen tak něco nerozháže. Jenomže to se uskutečňuje velmi těžko, pokud je pro nás obrovský problém i vyjít do třetího patra bez toho, aniž bychom v mezipatře zkolabovaly. To pak těžko se svým vyvoleným nasedneme na kolo nebo vyrazíme na nějakou větší procházku. Tak už se nenechme omezovat vlastním tělem! Fyzička se dá vypracovat. A je jedno, kolik vážíme. A jak na to?

Jaro je tady!

20. března 2012 v 6:14 | hogreta |  Z deníčku
Vstávat a cvičit! Právě teď (20.3.2012 6:14) začalo na našem území astronomické jaro! A s tím je spojena spousta důležitých věcí: nové oblečení, jarní boty, rození mláďat, zpěv ptáčků, dlouhé dny, krátké noci, kvetoucí příroda, nové zážitky, nové diety,... A chřipková epidemie.

Ale já se jen tak odradit nenechám. Sice je pravda, že jsem docela nachlazená (mluvím jako starý alkoholik), ale připadám si najedou opravdu nabitá energií. Na zumbě už jsem místy i třikrát týdně, doma si tancuju jen tak pro radost. Bylo by fajn, kdybych svou energii vybila nějak užitečně. No, a když je to jaro, proč si nedát jarní předsevzení, že konečeně splním své resty:
  • Konečně si půjdu vyřídit novou občanku
  • Koupím si sportovní oblečení, které mi chybí (tepláky, ...)
  • Koupím si nový epilační strojek a ten starý krám vyhodím
  • Začnu dělat projekt do ALGII (a s dobrou náladou, nejlépe)
  • Začnu doma dobrovolně a průběžně programovat dřív, než se v těch ukazatelích, zásobnících, frontách, seznamech, třídách a dědění nadobro utopím (také s dobrou náladou)
  • Zavolám kožnímu, objednám se a vyzvednu bráchovy krémy
  • Něco udělám se svojí nefunkční MP4, ale nevím, jestli se mi chce kupovat novou, uvidíme, jestli mi ji nějaký dobrák raději nebude chtít darovat:-D
  • Začnu zase jíst a žít tak, abych se nemusela bát, kdy mě zase překvapí nějaká chřipka - popřípadě těžký zápal plic jako minulé jaro - popřípadě pár centimetrů a kil navíc (tedy zdravě)
  • Vyzvednu si housle z opravy
  • Naučím se to kreténské ÚDKT (není důležité, co je to za zkratku, důležité je, že to musím umět na středu a má to 87 stran A4 textu, který naprosto postrádá smysl)
  • Zase začnu chodit každých 14 dní darovat plazmu
  • Uklidím a roztřídím tu obrovskou hromadu papírů, které mám na kraji stolu - nejen proto, že tam fakt zavazí, ale také proto, že ji potkan okusuje a začínám se bát, aby v ní nebyly i třeba nějaké smlouvy od O2 nebo od banky (poslat jim zpět cosi ohryzaného, to by asi taky neměli radost)
  • Zasadím další várku bylinek
  • Zavolám sestrám a každou z nich navštívím a každé z nich pohlídám alespoň jeden den děti
  • Půjdu mamce koupit dárek k narozeninám
  • Oběhnu všechny možné úřady a společnosti a změním svou doručovací adresu
  • Vyzvednu si balík z pošty dřív, než ho pošlou zpátky
  • Koupím externí disk a přehraju tam všechny rodinné fotky z posledních pěti let
  • Nechám vyvolat některé fotografie a doplním album
  • Koupím si bezbarvý lak na nehty a přestanu si je hryzat
To je asi tak všechno. Fíha, dvacet bodů. No každopádně - čím dříve to vyřeším, tím dříve ze mě spadne ten těžký šutrák. A co vy, nemáte taky nějaké nesplněné resty? Teď je ta správná doba s tím něco udělat! :)

Želví život

19. března 2012 v 8:00 | hogreta |  Z deníčku
Pomalu se mi začínají hromadit dotazy na moji želvu. Takže potom, co jsem už zveřejnila článek o potkanovi, je na místě, abych uvedla i ji. Ať ji to není líto:). Nechci kvůli toho dělat novou videoodpověď, takže tentokrát odpovím formou článku.

Jak na dobrou prezentaci

14. března 2012 v 8:00 | hogreta |  Tipy
Všichni už jsme byli někdy přítomni na přednášce, kde jsme se málem ukousali nudou. Přednášející, alias uspávač hadů, nás zahltil informacemi, které pak znuděně předčítal z plátna s prezentací, a huhlal něco směrem od nás. Něco takového se nedá nejen vnímat, něco takového se nedá ani poslouchat. Ale co dělat, abychom byli lepší?

1. Úvod
Bez úvodu by to nešlo. Co do něj strčit? Nejjednodušší bude, když se představíte, napíšete nějaký kontakt na sebe, datum a popřípadě vaše studentské identifikační číslo. Dále by úvodní strana měla obsahovat, o čem to vlastně celé je. Například napiště předmět, do kterého jste měli danou presentaci zadanou a název zadané práce.

2. Přehled
Lidé se od sebe liší různými věcmi, například tím, jakou hemisféru mozku mají dominantní. Těch "leváků" je víc, mají logické myšlení a nevadí jim, když na ně hrnete informace postupně, protože je postupně umí zpracovávat. Buďte však tolerantní k lidem, kteří mají dominantní pravou hemisféru. Tito lidé potřebují na začátku vidět jednoduchý přehled o tom, o čem budete později mluvit. Potřebují vidět, co patří k čemu. Pokud tedy máte delší prezentaci, pak na druhé stránce slajdu zpracujte obsah. Takový, jaký najdete na konci učebnice. "Levákům" to neuškodí a docílíte tím toho, že i lidé, kteří by se ve vaší presentaci normálně ztratili už před polovinou, se vydrží soustředit až do konce a nebudou mít problém s pochopením souvislostí.

3. Stručně, jasně, přehledně
Konec se psaním celých vět. A nedejbože celých rozvitých vět. Piště vše v bodech. Přehledně. Hned po úvodu a obsahu byste měli vysvětlit, v čem spočívalo zadání vaší práce, vysvětlete daný problém, který jste měli vyřešit. Ale jak už jsem psala - v bodech.


Máme doma potkana

11. března 2012 v 8:00 | hogreta |  Z deníčku
Jak jistě už víte, mám doma suchozemskou želvičku. Pro ty, co se na ni ptali, o ni chystám článek, dočkáte se. Zatím můžete být klidní, protože vám zaručuju, že do té doby nedostane nic jiného, než čínské zelí a nebo něco zeleného ze zahrady, pokud tam už teda něco najdu:-D (to jen tak okrajově pro ty, co se ptali, co jí dávám k žrádlu).

A teď k věci. Dnes (sobota) jsem si vzala krabici od bot, udělala do ní díry, nasedla do auta a odjela si kopit chlupaté zvířátko - potkana. Želva je super, ale člověk se nepomazlí, holt. Maximálně ji jde pohladit po hlavě a pouštět po pokoji. Můj otčím je alergický na chlupy, ale nyní mám vlastní pokoj, do kterého si, podle mamky, prý můžu přitáhnout zvíře jaké jen chci - pod podmínkou, že to z mého pokoje nevyleze:-D. Takže nyní mám doma malé potkaní mládě. A jmenuje se Dipsy. Proč Dipsy? Protože můj minulý potkan (měla jsem ho asi před pěti lety) se jmenoval Pó. A Tinkivinky i Lálá je dost infantilní, takže Dipsy.

Seznamte se:).

Zapůsobit v okamžiku

10. března 2012 v 8:00 | hogreta |  Tipy
Říká se, že na vzhedu nezáleží. Já vím, já vím, to už tady bylo stokrát. A i já si myslím, že ve chvíli, kdy někoho nějakou dobu známe, jde náš vzhled trochu stranou. Ale při prvním dojmu je opravdu důležitý.

Ale pozor - "vzhled" se nerovná "krása". Nemusíme být od hlavy k patě oblečení ve značkovém oblečení, které je "in" zrovna pro tuto sezónu, abychom udělali dobrý první dojem. Nemusíme být modelky s mírami 90-60-90. Nemusíme mít hustou hřívu, velké oči a bezchybnou pleť. Když to přeženu, tak dobře zapůsobit můžeme, ať už vypadáme jakkoli, a v čemkoli - pokud se v tom budeme cítit dobře. Pokud se uvnitř budeme cítit přitažlivé, tak přitažlivé budeme, i kdybychom na sobě měli pytel od brambor. Vzhled je vlastně takový komplexní pojem. Zahrnuje to, jak vypadáme, zahrnuje to, jak se tváříme a cítíme, zahrnuje to, jakou energii ze sebe vyzařujeme.

První dojem dvakrát neuděláš. První dojem je to, co nás často zaškatulkuje někam, kam nechceme. Pokud se někam zaškatulkujeme mezi lidmi, které budeme nadále vídat, pak to není až takový problém, protože pokud do dané škatulky nepatříme, tak až nás poznají, tak nás ze škatulky vyndají. Problém nastává ve chvíli, pokud u člověka, na kterého chceme zapůsobit, máme jen jednu šanci. Šanci, která může rozhodnout o životním směru. Šance, která může rozhodnout o velmi důležitých věcech. Může to být například učitel u zkoušky nebo šéf u přijímacího rozhovoru. Tam je opravdu důležité zapůsobit dobře hned napoprvé.

Objevte Goji - plody kustovnice čínské

3. března 2012 v 8:00 | hogreta |  Tipy
Že jste o Goji (čtěte [godži]) ještě neslyšeli? To je rozhodně škoda. Stačí pár bobulek denně a zdraví tím velmi prospějete. Nechutnají zrovna nejhůř, jsou vlastně docela sladké. A dokonce už není problém je sehnat.

Jak kustovnice vypadá? Pokud je čerstvá, tak vypadá jako větší červená borůvka, v sušeném stavu připomíná šípek. V našich obchodech narazíte pravděpodobně právě jen na sušené plody. Ty ale mají stejné pozitivní účinky, jako čerstvé bobulky - bohužel asi však nezachutnají lidem, kteří nesnáší rozinky. Sušená kustovnice čínská je chuťově rozinkám velmi podobná. A kde ji sehnat? V každém lepším hypermarketu. Pokud se nechcete spokojit pouze se sušeným plodem, pak bude shánění asi obtížnější, ale v některých obchodech se zdravou výživou můžete sehnat i sirup nebo šťávu. Na internetu určitě najdete i další produkty: čaje, krémy, tělová mléka, doplňky stravy.
A proč o tom všem vlastně mluvím? Bobulky kustovnice čínské se v staročínské medicíně používají už po staletí jako "plody mládí". V této maličké bobulce je narváno tolik prospěšných látek, že tomu skoro nejde uvěřit. Obsahuje velké množství betakarotenu, 18 druhů aminokyselin, vitaminy C, B1, B2, B6 a E, dále pak aktivní polysacharidy a spoustu stopových prvků: zinek, železo, vápník, selen, ... Má tak pozitivní vliv na játra a ledviny, posiluje obranyschopnost. Má silné antioxidační účinky a tak zpomaluje stárnutí. Ulevuje od některých druhů alergií a astmatu, může mít pozitivní účinky i při léčbě kožních onemocnění (např. lupénky). Podporuje paměť, krvetvorbu, pomáhá od bolesti hlavy, snižuje krevní tlak a navíc funguje jako afrodiziakum.
Někteří lidé nemají chuť si jen tak dát hrst těchto sušených plodů - a právě pro ně existuje spousta zajímavých receptů. Goji se přidává do salátů, do koláčů, do polévek a do spousty jiných jídel. Já osobně z kustovnice nevařím, ale abych ji neměla tak suchou, tak si ji u snídaně dávám do jogurtu nebo do čaje. A taky (milovníci dobrého vína mě teď budou proklínat) si vždy pár sušených bobulek hodím do sklenky vína. Krásně tak naboptnají a opravdu dobře chutnají.

A kolik že taková sranda vlastně stojí? Nepřiplatíte si o nic víc než za obyčejné rozinky. Cena 100 gramů se pohybuje přibližně od 20ti do 40ti korun. Tak co, nedáte si?
PROSÍM, do komentářů piště pouze to, co souvisí s daným článkem!
Odpovědi ke komentářím na vašem blogu pište na váš blog přímo k tomu komentáři nebo mi poštele email.
-
Neupozorňujte na sebe reklamami! Na blogy autorů smysluplných komentářů se vždy dívám.
Blogy nespřáteluji, do oblíbených dávám ty, které se mě něčím zaujaly, které se mi líbí a na které opravdu ráda chodím.
-
Budu ráda, když budete komentovat, jen tak se dozvím, co se vám líbí a co ne.
Klidně pište i ke starším článkům, já si to všechno ráda pročtu.



©2011-2015