Celý život se ženeme za lepším životem...

7. ledna 2012 v 21:00 | hogreta |  Já, názory a úvahy
... ale neuvědomujeme si, že to, co prožíváme, je možná právě to lepší, opravdovější a mnohem, mnohem krásnější. Jen se podívejme kolem sebe. Je to opravdu tak hrozné? A nebo je to prostě jen tím, že tráva za plotem je prostě vždycky zelenější?

Měnila bych? Ne. Jsem zdravá, mám milující rodinu, milujícího partnera i milující přátele. Co více od toho života očekávám? Co více chci? Peníze? Když se budu dostatečně snažit, mít je budu. Dobré vzdělání? Když se budu dostatečně snažit, získám ho. Dobrou práci? Když se budu dostatečně snažit, dostanu ji. Respekt okolí? Když se nebudu chovat hloupě, pak ho mít budu. Krásu? Když o sebe budu pečovat, budu krásná. Protože každá žena je něčím krásná, pokud na sebe nekašle. Takže co vlastně chci?

Je důležité uvědomit si, co chceme. Často si celý život stěžujeme na to, co nechceme, co se nám nelíbí a co nás rozčiluje. Zbavme se nenávisti. Každý máme nějaká vnitřní trápení, každému se někdy v životě nedaří tak, jak by si přál. Každý si někdy prožije nějaký ten životní kotrmelec, nikdo nemá dokonalý život. Je zajímavé, že ti, kteří toho štěstí měli nejméně, si život umí užít nejvíce ze všech. Tito lidé jsou opravdu šťastní a umí si užívat každé chvilky. Tito lidé jsou vděční. Zkusme se na chvíli zcela sobecky zasoustředit na to, co si opravdu vnitřně přejeme. Vezměme papír a tužku a všechna naše přání si sepišme. Já si svá přání píšu, abych pak zažívala ten hřejivý pocit, když se mi nějaké vyplní. Vůbec si nepřipouštím, že by se mi mé přání neměla plnit. Plní se všechna - a to jen proto, že jim věřím. Přestaňme být tedy alespoň na chvíli pesimističtí, ale uvědomme si, jak se máme dobře. Vždyť hnát se za lepším životem je naprosto zbytečné. Není tento život, který právě zažíváme, ten nejkrásnější? I přes všechny překážky, které nám připravuje?

Tento článek je přiřazen k tématu týdne "Cesta za lepším životem".
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 S. S. | Web | 7. ledna 2012 v 21:13 | Reagovat

Jen co jsem si přečetla název článku, musela jsem si připustit, že máš pravdu. Skvělý článek, musím jen souhlasit.:)

2 groupgame groupgame | Web | 7. ledna 2012 v 21:18 | Reagovat

nechcete zavítat na náš nově vylepšenej web?
http://groupgame.blog.cz/

3 Verú Verú | Web | 7. ledna 2012 v 21:29 | Reagovat

Musím se přiznat, že si většinou stěžuji na to co nemám, ale když porovnám sebe a třeba nějakou holku třeba z Afriky tak oproti ní se mám úplně skvěle. Prostě chci říct, že ten článek je úplně výstižnej. =) Povedl se. =)

4 M!šule M!šule | Web | 7. ledna 2012 v 22:08 | Reagovat

skvělý článek :)..naprosto s ním souhlasím :)

5 Yume Yume | Web | 8. ledna 2012 v 10:42 | Reagovat

No, nevím, zda jsou někdy přání splnitelná - ovšem se zdají nereálná, když máte překážky.
Mně, co chybí ke štěstí je jen kolektiv ve škole, z kterýho jsem na prášky... A taky jedna učitelka, ale budu s tím už něco dělat...
Respekt okolí? Chovám se normálně, ale když mě lidi pořád ponižují, tak člověk těžko nemůže mít depky a ve třídě těžko nebude sedět bez depky, že chce odtamtud pryč...

No... můj palec na noze je menší než ukazováček...
A svého tátu neznám, ale to je tím, že naši se rozvedli, když jsem byla malá a od tý doby jsem ho neviděla (teda, viděla, ale jako škvrně a na to si už nepamatuju). :/

6 hogreta hogreta | E-mail | Web | 8. ledna 2012 v 12:19 | Reagovat

[5]: V tom kolektivu přece nebudeš věčně. Spíš to vypadá, že jsi snadný cíl. Kdyby tě jejich ponižování netrápilo, kdyby viděli, že ti to nic nedělá, pak by je to nebavilo a přestali s tím. Když chceme změnit věci okolo, často musíme začít první u sebe.

K tomu druhému odstavci - já si na tvém blogu spíš dělala legraci, chtěla jsem tě rozveselit. Nenapadlo mě, že to vezmeš tak vážně:-/. Tak nic, zapomeň na to.

7 Yume Yume | Web | 8. ledna 2012 v 12:23 | Reagovat

[6]:Já šla na tuhle střední kvůli tomu, že by tam mohl být lepší kolektiv... Já prostě nemám ráda posměšky a dost jsem si toho vytrpěla na základce. Takže tak.

Mě v poslední dny nerozveselí nikdo... Mám k tomu své důvody..

8 Nugetka Nugetka | Web | 8. ledna 2012 v 14:59 | Reagovat

Momentálně napírám všechny síly, abych MOHLA jet na ten lyžák, a jestli se to povede, tak se mi splní jedno přání.
I když mě v mém životě dost věcí štve, je to taková sranda, až to hezký není... :-D  :-D  :-D Hurá!

9 Vevunka Vevunka | Web | 9. ledna 2012 v 12:14 | Reagovat

Moc pěkně napsaný článek :-)

10 pralinka pralinka | Web | 9. ledna 2012 v 15:42 | Reagovat

Další skvělý článek.Přiznám se,že se ženu za lepším životem.Ale holt si pořád myslím,že na mě někde ten lepší život čeká..

11 Berry Berry | Web | 9. ledna 2012 v 21:20 | Reagovat

To mi připomíná příběh o dvou manželích. Měli hodně dětí, postupně je provdali a vyženili. Až jednoho dne, kdy se vraceli z jedné svatby, žena říká muži, a ty jsi kdo?

12 Marybelle Marybelle | Web | 11. ledna 2012 v 15:56 | Reagovat

Souhlasím s tebou - mnohdy v životě se nám přihodí něco, co s námi zacloume a dost nás to vykolejí, takže je vždycky potřeba na všem hledat i kousek dobrého. Vždycky bychom něco chtěli, za něčím se ženeme, máme nějaké sny, přání a cíle, a právě proto si možná snažíme udělat život hezčí, a někdy se nám to prostě nepovede. Moc pěkný článek - je vidět, že máš hodně zkušeností a zážitků, že máš vždycky co napsat k určitému tématu. :-)

Taky musím pochválit nové záhlaví a menu (design, chceš-li :-D), je to originální a moc pěkné. Vyráběla sis ho sama? ;-)

13 BM BM | E-mail | Web | 11. ledna 2012 v 16:38 | Reagovat

Hogreto, máš někde počítadlo na blogu?:) Prosím napiš mi odpověď ke mně, jestli to bude možné!:)

14 Gabrina Gabrina | E-mail | 11. ledna 2012 v 19:44 | Reagovat
15 Ilma Ilma | E-mail | Web | 12. ledna 2012 v 14:55 | Reagovat

Zdraví, milující rodina, milující partner a milující přátele. Pokud máš tyto věci, chápu, že možná nechceš či nepotřebuješ víc. Jsou to totiž ty nejdůležitější věci, které člověk potřebuje, ale třeba mně právě tyto věci chybí..

16 hogreta hogreta | E-mail | Web | 12. ledna 2012 v 23:12 | Reagovat

[15]: Já věřím, že ke štěstí stačí jen jedna věc z toho. Milující rodinu jsem také neměla vždy, to přišlo až s otčímem. Partnera jsem taky vždy neměla (a ne vždy jsme na sebe byli zrovna "milující)" a přátele taky tak. Jediné, co jsem vždy jakštakš měla, bylo to zdraví. A dalo se s tím vystačit - protože když tomu věříme, tak všechny ostatní věci přijdou (třeba časem) samy. Čím víc se budeme litovat, tím hlouběji se potopíme.

17 bludickka bludickka | Web | 16. ledna 2012 v 12:34 | Reagovat

Mně se to pořád nějak nedaří - zjistit, co si doopravdy přeju..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PROSÍM, do komentářů piště pouze to, co souvisí s daným článkem!
Odpovědi ke komentářím na vašem blogu pište na váš blog přímo k tomu komentáři nebo mi poštele email.
-
Neupozorňujte na sebe reklamami! Na blogy autorů smysluplných komentářů se vždy dívám.
Blogy nespřáteluji, do oblíbených dávám ty, které se mě něčím zaujaly, které se mi líbí a na které opravdu ráda chodím.
-
Budu ráda, když budete komentovat, jen tak se dozvím, co se vám líbí a co ne.
Klidně pište i ke starším článkům, já si to všechno ráda pročtu.



©2011-2015