Prosinec 2011

Jak vytočit svůj zlatý protějšek

28. prosince 2011 v 7:00 | hogreta |  Tipy
Jak vytočit partnerku
  1. Buďte jí nevěrný
  2. V její přítomnosti se při každé příležitosti otočte za pěknou sukní
  3. Ignorujte ji, když s vámi chce probrat něco důležitého
  4. Ať udělá cokoli, nezapomeňte připomenout, že maminka by to udělala lépe
  5. Schválně říhejte a prďte v její přítomnosti
  6. Zakažte ji vídat se s kamarádkami
  7. Mějte přiblbé poznámky o jejich bocích, zadku a bříšku, i kdyby měla naprosto normální boky, zadek a bříško
  8. Pojmenujte její pohlaví orgán nějakým zvlášť vtipným jménem nebo zvolte takový název, aby ji jen při poslechu toho slova vstávaly vlasy na hlavě hrůzou
  9. Řekněte, že zavoláte - a nezavolejte
  10. Vlastně cokoliv slíbíte, tak nesplňte
  11. Při sexu upozorňujte na všechny trapné zvuky, které vaše těla zrovna udělají
  12. Nechte ji čekat - ať už na cokoli
  13. Na jednu věc se jí ptejte několikrát
  14. Při přesouvání z pokoje do pokoje za sebou nechávejte cestu ze špinavého prádla a použitého nádobí
  15. V koupelně po umytí rukou nepoužívejte ručník, ale vytřepejte si ruce tak, ať po vás zůstanou kapičky všude
  16. Pokud se v koupelně přecejenom rozhodnete ručník použít, tak si špinavé ruce pouze namočte a špínu utřete do ručníku (ale možno použít i tepláky či tričko)
  17. Zkritizuje cokoli, co si koupí nového na sebe
  18. V době, kdy sleduje svůj oblíbený seriál (či film, na který se týden těšila) přijďte do obýváku a přepněte na fotbal
  19. Neberte jí telefony a neodepisujte na SMS zprávy
  20. Zapomeňte na její narozeniny

Jak vytočit partnera
  1. Buďte mu nevěrná
  2. V přítomnosti vašeho partnera obdivujte postavu svého oblíbeného herce (zpěváka/moderátora/...) v televizi
  3. Hučte. Hučte hučte hučte. Hučte do něj.
  4. Stěžujte si na své boky, bříško, zadek i kdyby vaše boky, bříško i zadek měly úplně normální velikost
  5. Pozvěte návštěvu (nejlépe svou maminku) na večer, kdy v televizi běží španělská liga
  6. Vlastně stačí: Pozvěte maminku na návštěvu
  7. Zakažte mu kamarády, kulečník, bowling, hospodu či jiné "kulturní akce"
  8. Chtějte po něm, aby se o domácnost staral ve stejné míře, jako vy
  9. Buďte neustále negativně naladěná: stěžujte si, nadávejte, buďte pořádně protivná
  10. Vysmějte se jeho vzhledu (pivní pupek/pleška/malé svaly/křivé nohy/velký nos/...)
  11. Chtějte vždy tu nejdrahší kabelku (peněženku/kožich/řetízek/prstýnek/šaty/...), která je na trhu
  12. Jeho přirození dávejte co nejroztomilejší (nejlépe holčičí) jména
  13. Srovnávejte ho se svými bývalými partnery a výsledky nahlas referujte
  14. Nasaďte mu makrobioticku dietu s tím, že odteď celá rodina budete žít zdravě
  15. Sex dovolte pouze v misionářské poloze a pouze ve vaně (kvůli očistě vašich duší)
  16. Když se vám potřebuje dovolat, veďte dvouhodinový důležitý hovor s kamarádkou
  17. Pokud zrovna sleduje fotbal, přijďte do pokoje, usaďte se a přepněte na nějakou pořádně sladkou telenovelu ve chvíli, kdy se jedno z mušstev odhodlalo vystřelit na branku
  18. Pokud vás pozve do restaurace, řiďte svoji objednávku podle toho, co je nejdrahší. Pokud vám to partner vyčte, pak si na truc objednejte salát a osočte ho, že si o vás myslí, že jste tlustá
  19. Mějte tendenci všechno překroutit a otočit - nejlépe proti němu
  20. Trucujte a tvařte se uraženě, nejlépe alespoň den, bez toho, aniž byste řekla důvod (protože důvod to mít přece ani nemusí)


Jak člověk pozná, že už je vlastně starý

22. prosince 2011 v 7:00 | hogreta |  Já, názory a úvahy
Po dlouhé době jsme s nejlepšími kamarádkami zase uspořádaly dámský dýchánek. Domča přiletěla z Anglie, Rybka se jednou vykašlala na učení se na maturitu a já, Kajda a Andy už máme po zápočtovém týdnu. Takže já a moje čtyři kamarádky jsme se vtěsnaly do mého malinkatého pokojíčku. A já zjistila, jak moc jsme zastárly. Rozhodla jsem se sepsat seznam, podle kterého zjistíte, jestli jste fakt už staré a odepsané:-D.

Tak tedy. Posaďte se se svými kamarádkami u vás doma a čekejte, co se bude dít. Staré jste, pokud:
  • Za vámi příjde vaše máma s tím, jestli vám má dát chladit raději bílé nebo červené víno a dobrovolně vám nachystá skleničky.
  • Za vámi přijde váš otec s tím, čí že je ten Peudeot před barákem a v kolik ráno bude vyjíždět, aby vám se svým autem nezavazel.
  • S kamarádkami nadáváte na "dnešní mládež" a poukazujete na to, že většinou jsou to rozmazlení hajzlíci.
  • Objevují se u vás mateřské pudy - při pohledu na fotku malého synovce/neteře/sestřenice/bratrance/čehokoli vaší kamarádky se rozšišláte.
  • Za celý večer a celou noc se ani neopijete (přesto, že je alkoholu plná lednice), ani neděláte blbosti, protože raději vedete vášnivou diskuzi.
  • Hodinu dokáže diskutovat o dnešní politice, o období komunismu či socialismu a o problematice Severní Korei.
  • Co se týče kluků, tak neřešíte ani sex, ani aférky ostatních, ale spíš řešíte "jestli se Kubovi bude líbit ta sedačka z katalogu", "koupili jsme si tu velkou společnou přikrývku" a "přemýšleli jsme nad založením společného stavebního spoření".
  • Bavíte se o literatuře meziválečného období.
  • Po dámském dýchánku spočítáte všechny výdaje hostitelky a snažíte se jí vnutit nějaké peníze. Ta však samozřejmě nic nechce.
  • Při debatě občas mluvíte i cizími jazyky (i kdyby jen z recese), nejlépe anglicky, rusky či francouzsky.
  • Jako dárek si dáváte praktické věci (kuchařku, hodiny, ponožky, ...).
  • Váš jedenáctiletý bratr začne vašim kamarádkám vykat nebo se před nimi nekontrolovatelně stydí.
  • Když má některá z vás někam jet, tak vám nedělá problém vysvětlit si cestu, protože z nějakého nepochopitelného důvodu znáte názvy silnic v celém městě i okolí ("Jó, to pojedeš po Rudné směrem na Brno a pak zabočíš na Frýdecko-místeckou...").
  • Chce se vám už v devět hodin večer spát (ale i to je naštěstí možné nějak překonat).
  • Zabýváte se otázkou existence života a hodnotíte, jak "jde ten náš svět do kytek".
  • Bavíte se o tom, jak se zvyšuje věk, kdy lidé chodí do důchodu, a nadáváte na to, že vy se pravděpodobně důchodového věku ani nedožijete. Dále řešíte výši sociálních dávek.
  • Vzpomínáte na "staré časy".
Co z toho plyne? Jsem asi stará. Moje kamarádky jsou asi staré. Ale víte co? Nám je takhle vlastně docela dobře:-D.

Kolik elektroniky máš, tolikrát jsi člověkem

17. prosince 2011 v 18:00 | hogreta |  Já, názory a úvahy
Bez mobilu, notebooku a inernetu si už snad život ani nedokážeme představit. Jak je najednou jednoduché mluvit se svým "milým" - prostě vytočíme číslo. Jak je najednou jednoduché si sputstit internet a najít si na něm věci, na které bychom se styděly zeptat i nejlepší kamarádky. Jak je jednoduché označit něčí názor za "to se mi líbí" aniž bychom se bály veřejného ponížení. Ale nebojte, opravdu nechci moralizovat. Vždyť jsem taky jedna z těch, která miluje elektroniku.



Co se pořád děje, že nepřidáváš články?

14. prosince 2011 v 21:17 | hogreta |  Z deníčku
Stále se učím, proto stále nepřidávám články. A taky proto některé články mírně haprují (z důvodu moc velých fotek) a článek s odkazem na stažení hogretina pexesa jsem musela stáhnout, protože jsem zjistila, že mi to ulozto.cz neuložilo tak, jak jsem potřebovala, proto to budu muset nahrát znova. Teď ale nemám čas, ale slibuju, že o víkendu (nebo možná už v pátek) všechno napravím (odkaz na stažení pexesa se znovu objeví, články se přestanou sekat, ...) a zase začnu přispívat pravidelně. Pokud vás zajímá, co se tak "stále" učím - tak tady máte pohádku, která naprosto vystihuje můj zmatek v předmětu elektronika. Narozdíl od pohádky mám já ve svém příběhu pouze draky, dokonce i princezna Dioda, která se vyskytuje v pohádce, je pro mě jen drak. Takže pro mě je to vlastně spíš jen takový elektrotechnický horor, kde se happyend (narozdíl od následující elektrotechnické pohádky) nekoná.


Ještě jsem vám chtěla říct, že z Krásné.cz se mi ozvali a nabídli mi místo stálé blogerky. Chvíli jsem nad přijetím nabídky uvažovala, probrala to s přítelem, probrala to s kamarádkou. Trochu jsem se bála, že z Ostravy je cesta do Prahy přecejenom dlouhá a že ve chvíli, kdy budu mít limit, že bych měla napsat aspoň dva články měsíčně, ztratím jakoukoli inspiraci a nebudu vědět, o čem psát. Nakonec jsem se ale rozhodla přijmout, protože se opravdu chci ve psaní zdokonalovat, tak snad čtenáře nezklamu.

To je asi tak vše a slibuji, že od pátku už na blogu zase začnu fungovat normálně:).

Učím se, tak jsem asi šprt

4. prosince 2011 v 22:00 | hogreta |  Já, názory a úvahy
Omlouvám se, že jsem dlouho nic nepřidala, ale učím se. Ano, opravdu se učím i o víkendech a v každé volné chvíli, protože mám spoustu zápočtů a nedodělaných projektů, které "se" nějak budou muset dodělat.

Já vím, teď je modernější se neučit. A nejmodernější je mít dobré známky a prohlašovat o sobě, že "nejsem šprt, protože se vůbec neučím". Přiznat, že se člověk učí, je "donebevolající". Jakoby snad to, že člověk sedí nad učebnicí, dokazovalo, že je asociální vůl. Ne, ti, co se učí, nejsou šprti. To jsou normální zodpovědní lidé. Byla bych tedy opravdu ráda, kdybyste mě přestali za šprta považovat. Jasně, na základce jsem taky zvládala samé jedničky s tím, že jsem si látku přečetla před hodinou (přiznejme si to - takových nás je spousta), ale ty doby jsou už dávno pryč. Teď dobré výsledky znamenají těžkou dřinu. Nestydím se přiznat, že dřu, abych měla dobré výsledky. Nebo spíš výborné. Na výšce "dobrá" totiž moc dobrá známka fakt není. Mojí motivací je i docela slušné prospěchové stipendium.


Na začátku školního roku jsem přidala článek o tom, jak se správně a efektivně učit: zde. Bohužel mi tam ale chybí jeden zásadní bod - jak se do toho učení dotlačit. Máte nějaké nápady? :-D Naprosto se mi nechce...
PROSÍM, do komentářů piště pouze to, co souvisí s daným článkem!
Odpovědi ke komentářím na vašem blogu pište na váš blog přímo k tomu komentáři nebo mi poštele email.
-
Neupozorňujte na sebe reklamami! Na blogy autorů smysluplných komentářů se vždy dívám.
Blogy nespřáteluji, do oblíbených dávám ty, které se mě něčím zaujaly, které se mi líbí a na které opravdu ráda chodím.
-
Budu ráda, když budete komentovat, jen tak se dozvím, co se vám líbí a co ne.
Klidně pište i ke starším článkům, já si to všechno ráda pročtu.



©2011-2015