Jednou nohou tam, druhou jinde

2. října 2011 v 21:42 | hogreta |  Já, názory a úvahy
Stojím na hranici dvou naprosto rozdílných společností a vím, že se jednou budu muset přiklonit na jednu stranu. Jako správný vlastenec bych se měla přiklonit na tu českou stranu a být nadále "členkou" české společnosti. Avšak jako správná žena a manželka bych se měla přiklonit na druhou stranu - na stranu své budoucí rodiny - a stát se součástí vietnamské společnosti. Ať už se přikloním kamkoli, tak se na mě vždy přívrženci obou stran budou tak trochu dívat přes prsty. Co "budou" - vždyť už dávno dívají. Zatím si s tím ale nehodlám lámat hlavu. Proč? Protože mi se tady uprostřed docela líbí:). Tady mám možnost porovnávat. Vidím, jak se zachovají obě společnosti ve stejné situaci. Poznávám obě mentality. Bavím se s oběma stranami. V každé konkrétní situaci si můžu říct, ke které ze stran cítím silnější sympatie.

Jsou chvíle, kdy se cítím mnohem lépe mezi Vietnamci, protože mi Češi připadají pokrytečtí. To je docela typická česká vlastnost. Nechci tím urážet žádného jedince, vždyť i já jsem Češka. Jen se to snažím zhodnotit tak nějak z jihého pohledu, snažím se udělat si nadhled. Všimli jste si třeba někdy, jací jsme vlastenci, když hrajeme třeba mistrovství světa v hokeji? Všichni hráčům fandíme, povzbuzujeme - ale pouze tehdy, když se daří. Když se náhodou stane, že prohrajeme, tak jsou to najdednou debilové, pitomci, idioti, kteří neumí hrát. Prostě se k hráčům po neúspěchu postavíme zády. Dále zjišťuju, že typický Čech je vlastně brouk Pytlík. A Švej. Brouk Pytlík Švejk. Všechno ví, všechno zná, všude byl. A kdyby se náhodou stalo, že nebyl a nezná, tak to aspoň dělá. A když se prozradí, že to jen dělal, tak se z toho snaží švejkovsky vykecat. A mele a mele a mele, dokud všichni neodpadnou a neuznají, že má pravdu. I kdyby jen proto, že už chtějí mít pokoj. Tuhle vlastnost ale tolik kritizovat nemůžu, protože i já se někdy nachytám, že to alespoň v malé míře dělám. I když se mi to zrovna dvakrát nelíbí. Je však pravda, že to nemůžeme brát tak tragicky, protože Švejk byl sice neuvěřitelně otravný, ale je taky pěkně vyčůraný - a to se v dnešní době docela hodí. Češi mají naskutečnou vlastnost se dostat do skulinky - ať už je to skulinka v řádu, v pravidlech, kdekoli. Pokud existuje možnost, jak si usnadnit práci (nejlépe tak, abychom nedělali vůbec nic), tak ji najdeme a využijeme. To je rozhodně tvůrčí a užitečné.

Zajímavé je pozorovat, že začínám vlastenecky bránit obě strany. Cítím se špatně když někdo nadává na Čechy, stejně tak se cítím špatně, když někdo nadává na Vietnamce. Nesnáším, když se přislušníci jakékoli z těchto dvou skupin házejí do jednoho pytle (tada vlastně do dvou?). Házení do pytle mají obě společnosti společné. Možná to ale nebude společnostmi, ale samotními lidmi. Ti jsou totiž všude hodně podobní. Vždy se najdou ti zlí, pokrytečtí, nepřející, sobečtí. Stejně tak se najdou ti hodní, milí, přející, usměvaví a ochotní vždy pomoct. Těch je naštěstí vždycky o hodně více - jen nejdou tolik vidět. Na jejich nalezení totiž musíme otevřít nejen oči, ale především srdce.

Článek je přiřazen k tématu týdne "Společnost".
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ll-boubelky-ll ll-boubelky-ll | Web | 4. října 2011 v 17:27 | Reagovat

Pěkný článek, přijde mi, že se s tebou ve všem úplně shoduju. To přirovnámí s hokejisty je naprosto pravdivé, když vyhrajou tak je lidi milují, ale jakmile si dovolí prohrát, bůh je chraň:).. Jinak kvvůli tomu ti nepíšu. Přihlásila ses do projektu boubelky a já zapomněla do přihlášky připsat e-mailovou adresu, moc tě o ní prosím. Děkuji a omlouvám se, že otravuju..

2 Crumb ♀ Crumb ♀ | Web | 4. října 2011 v 17:27 | Reagovat

Já proti Vietnamcům osobně nic nemám. Mně nic neudělali a o disrkiminaci toho díky jedné paní profesorce (na občanskou výchovu) vím až moc. Nelíbí se mi, když padělají a vydělávají na černém trhu nebo ve velkém pěstují marihuanu. Jenomže mi Češi taky (bohužel) nejsme svatí a mezi námi se taky najdou jedinci, kteří musí vždycky ztrapnit celý národ. Třeba jako prezident Klaus který v Chile, nebo kde, ukradnul pero a Schwarzenberg, který si v parlamentu klidně podřimuje. Samozřejmě i různí zloději a tak.
Máš pravdu s tím hokejem. Když vyhrajeme, najednou jsou i ti, které to vůbec nezajímá, šťastní. Když se ale nedaří všem je buď hokej pro jistotu ukradený nebo jim nadávájí. Myslím si, že pravých vlastenců je v Česku málo a to je velká škoda :-?

3 Luna Luna | 5. října 2011 v 8:06 | Reagovat

Někteří Češi se Vietnamců bojí, protože jsou ambicózní a nebojí se opravdu pilně pracovat a studovat. Mohli by jim vyfouknot práci. Nechtějí přijmout, že každý je strůjcem svého štěstí.

4 týnuš týnuš | Web | 5. října 2011 v 16:23 | Reagovat

jo už vím Ahoj, jak se máš? :D :D no my se mame fajn :-)

5 moni-que moni-que | E-mail | Web | 5. října 2011 v 17:35 | Reagovat

Ahoj, zajímavý článek. Píšeš krásné články. Můžu se zeptat kolik je ti? :-) Jo a jinak já osobně poti vietnamcům vůbec nic nemám. :-)

6 Kath... Kath... | 5. října 2011 v 20:51 | Reagovat

Zajímavý,pěkný blog.

7 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 10. října 2011 v 18:19 | Reagovat

Hodně zajímavý článek z pohledu někoho mezi dvěma společnostmi. :) Chápu, že ten výběr mezi oběma bude odně těžký, ale střed zae díky tvému článku ukazuje, jaké to vlastně je. Čech, co je na to hrdý a myslí si o Česku to nejlepší, by nikdy o svém národě neřekl nic ani trochu zavánějící negativními vlastnostmi.

8 hogreta hogreta | E-mail | Web | 31. října 2011 v 16:45 | Reagovat

[5]: je mi 20:)

9 nikol nikol | 5. prosince 2011 v 9:54 | Reagovat

Plně s tvou názorností souhlasím! A projela jsem si celý tvůj blog a vážně se mi moc líbí, jen tak dál :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PROSÍM, do komentářů piště pouze to, co souvisí s daným článkem!
Odpovědi ke komentářím na vašem blogu pište na váš blog přímo k tomu komentáři nebo mi poštele email.
-
Neupozorňujte na sebe reklamami! Na blogy autorů smysluplných komentářů se vždy dívám.
Blogy nespřáteluji, do oblíbených dávám ty, které se mě něčím zaujaly, které se mi líbí a na které opravdu ráda chodím.
-
Budu ráda, když budete komentovat, jen tak se dozvím, co se vám líbí a co ne.
Klidně pište i ke starším článkům, já si to všechno ráda pročtu.



©2011-2015