Máš se ráda?

16. srpna 2011 v 22:46 | hogreta |  Tipy
Možná to vypadá namyšleně a hloupě. Ale mít se ráda je jedna z nejdůležitějších věcí pro život. Sebevědomí ušláplé puťky nám může jenom ublížit. A neznepříjemňuje život pouze nám, ale i život lídí, kteří jsou nám nejblíže.

Ne nadarmo se říká, že ten, kdo nedokáže milovat sám sebe, tak nemůže očekávat, že ho bude milovat i někdo jiný. Pokud jde holka na rande a celou dobu si stěžuje, jak je tlustá/škaredá/blbá, pak se nemůže divit, že chlapec raději vezme nohy na ramena. Každý se cítí dobře s člověkem, se kterým se může i zasmát a nemusí pořád jen něco řešit.

Sama se svým sebevědomím už dluhou dobu bojuju. A po dlouhé cestě můžu konečně říct: ano, jsem pro sebe důležitá. Ano, mám se ráda. Odstrašujícím příkladem pro mě byla dívka, která si nedávno psala s mým přítelem. O tomto rozhovoru jsem se dozvěděla ve chvíli, kdy mě přítel prosil o pomoc, abych ji nějak zabavila, že na to nemá nervy:-D. Dost jsem se pobavila a koukala jsem, jak se snaží situaci vyřešit. To děvče si s přítelem psalo jen tak o blbostech, ale pak požádala o facebook. Můj přítel odmítl s tím, že tam má jen lidi, které opravdu zná a že je nesmělý, tak ať se nezlobí. A pak to začalo. Nikdo ji nemá rád, doma má problémy. Napsal, ať si s přítelem udělá pěkný den. Napsala, že přítele nemá. Napsal, ať se zajde provětrat ven, ať vezmě nějakého kamaráda a jde ven. Dostal odpověď, že žádné kamarády ani kamarádky nemá - když jo, tak bydlí daleko. Můj přítel si odpustil poznámku o 323 přátel na facebooku. Snažil se napsat dalších x řešení, co má dělat, aby se měla lépe, ale ona všechny možnosti buď zamítla a nebo odvrhla. Nakonec jsme se na její problémy snažili najít lék všichni, ale ona nechtěla vlastně nic slyšet. Prostě vyžadovala lítost, vlastně ani nechtěla, aby se ji nějak pomohlo, protože by přestala být zajímavá. Nakonec ukončila rozhovor s tím, že se má hrozně, rodina ji odmítá, kamarády ani přítele nemá, má psychické problémy, že je tlustá a škaredá. Prostě potřebovala někoho, komu se může vyplakat na rameni. A že prý už uvažovala nad sebevraždou. A víte, jaký to mělo na mého přítele efekt? Zlekl se a počítač přenechal bratrovi. Tak jsme se milé dívce všichni kolektivně zasmáli, že je magor, a tím to pro nás haslo. I kdyby měla obrovské psychické problémy - tak proč to vytrubuje do světa? S mým přítelem si psala ani ne deset minut a už takové svěřování? Ta se rozhodně moc ráda neměla. Svoji duši posílala jen tak do světa, nechávala lidi, ať její duši trhají na kousíčky a vůbec ji nebránila. A taky se ji to moc nevyplatilo, my z ní měli srandu, a ona se bude nad svojí neschopností trápit dál. Nejhorší na tom je, že když jsem tak koukala na fotky, tak to byla docela pěkná holka. Taková, která by mohla mít přátel hromadu. Taková, která mohla mít klidně deset kluků. Jenom se nemá ráda. A to je její největší chyba na kráse... No upřímně - kdo by chtěl mít za kamarádku někoho, kdo se umí jen litovat? Možná, že kdyby to napsala někomu, koho zná už léta, tak je to v pořádku, každý má někdy "svůj den". Ale jen tak někomu, koho znám deset minut přes počítač? Opravdu si myslela, že ji někdo bude litovat? A že si tím najde nové přátele?

Jak jsem se dopracovala k lepšímu sebevědomí? Bylo to jednodušší, než jsem čekala. Sice ještě nejsem na konci cesty, ale každopádně se už mám lépe. Začala jsem malými krůčky. Když jsem se na sebe podívala do zrcadla, už jsem si neřekla "Ty tlustá krávo!", ale řekla jsem si "Dnes to docela ujde." Z "dnes to docela ujde" se časem stalo "není to nejhorší", pak "docela ti to sluší" a nakonec "sluší ti to". Taky mi pomohlo, když jsem si uvědomila, že bych raději chtěla být šťastná a usměvavá. A že mi to štěstí kazí už jen ty moje hloupé kecy. Takže vám můžu říct zcela jasně jednu věc - k tomu, abyste měli větši sebevědomí, nepotřebujete, aby vás pořád někdo chválil a říkal vám, jak jste krásní. Stejně byste mu nevěřili, jen by vás naštvalo, že vám lže. Důležité je se naučit si pěkné věci říkat sám - a časem jim začít sám věřit.

Další důležitá věc pro vyšší sebevědomí je umět přijmout pochvalu. Pořád se píše o tom, že lidé neumí přijímat kritiku, ale oni neumí přijímat ani chválu. Když vám někdo napíše "ahoj, na této fotce jsi opravdu krásná", tak neodepisujte "není to pravda, vypadám tady jako magor, mám křivé nohy, velkou prdel, malá prsa, roztřepené vlasy, oči od sebe". Tohle ten, který tu pochvalu napsal, opravdu slyšet nepotřebuje. Zkazíte mu chuť se snažit ostatní za něco pochválit. Prostě a jednoduše řekněte "děkuji". Stejně tak dobrovolně nepište něco, co vás ponižuje. Miluju, když si na blog někdo dá fotku a napíše k ní "ooo, bože, tady vypadám hrozně, vlastně ani nevím, proč to tu dávám". Když se vám ta fotka nelíbí, tak ji na ten web nedávejte. Jak prosté. Proč zveřejňovat něco, co nechceme. Proč zveřejňovat něco, co nám sebevědomí snižuje. Proč zveřejňovat to, jak nízké mínění o sobě máme. To opravdu nikoho nezajímá. Nebo to lidé dělají proto, aby jim to lidé vyvraceli? To je docela nečestná cesta k sebevědomí... Pokud by vám někdo chtěl napsat, jak vám to sluší, tak vám to napíše sám od sebe, nemusíte ho k tomu provokovat nějakými sebezničujícími se kecy.

Takže bych to asi mohla shrnout. Dokud si člověk neuvědomí, jak moc je pro sebe důležitý, tak nikdy nebude šťastný.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ArrBy - Winey ArrBy - Winey | Web | 16. srpna 2011 v 22:59 | Reagovat

Normálně nechápu, jakýkoliv článek, co napíšeš, je jako kdybych ho psala já ale v jiném znění. Máme stejné názory. Hodněkrát vídám fotky kamarádů typu : "Na té fotce ti to moc sluší" a najednou se objeví odpověď : " Ne nesluší, ale děkuju" Ty lidi potřebují opravdu jen lítost, lítost a lítost !
Ale přitom na jejich obličeji je vidět známost úspěchu, který pociťují při tomto komentáři. Před jinými si říkají ošklivý, ale ve skutečnosti s s úsměvem na rtech předčítají další pozitivní komentáře.

2 Simone Simone | 17. srpna 2011 v 8:25 | Reagovat

Zase nemůžu jinak, než souhlasit. Jde vidět, že to máš v hlavě pěkně srovnané. :)
Jinak, jediný člověk, s kterým budem každý den, každou minutu, sekundu, až do konce svého života, jsme my sami. Tak se musíme (začít) mít rádi, jinak to se sebou nepřežijem a budem se svýma komplexama užírat furt.
Mm 15.letou kamarádku, která si furt stěžuje že o ni žádný kluk nemá zájem. Má krásné kudrnaté vlasy, ani vychrtlá ani tlustá.. Prostě šikovná borka, je s ní sranda, vyslechne... Ale nemá se ráda. Svoje vlasy, nohy.. A kvůli tomuto nevidí, že o ni spousta kluků stojí, ale když jí něco lichotivého řeknou, tak je odpálkuje. Ale i když ji pochválím já sama. Přesně jak píšeš v článku.
Taky jsem taková byla - ve 13, ale od střední se to změnilo a teď ve 20, si nemám na co stěžovat :)
LIDI, MĚJTĚ SE RÁDI ! :)

3 Yves Yves | 17. srpna 2011 v 15:48 | Reagovat

Naprosto do puntíku s tebou souhlasím. Mně osobně pomáhá, kdykoliv jdu kolem zrcadla, usmát se na sebe :-) Na fotkách si rozhodně sebevědomí nesrážím nějakými komentáři ''jsem hnusná, já vím'' a nenacházím pochopení pro lidi, co tohle dělají. Proč se teda na ty fotky malují, oblékají a ještě je ''náročně'' upravují, aby o nich nakonec stejně prohlásili tohle? :D
A jestli něco nemůžu vystát, tak je to komentář 'za pravdu se neděkuje'. Podle mě lepší poděkovat než vyvracet... :-)

4 Modrooká Modrooká | Web | 17. srpna 2011 v 19:27 | Reagovat

Uáááá to je ohromnej článek! Už jsem o tom uvažovala, ale teď jsi rozhodně doslova vtrhnula mezi moje oblíbené stránky :D

5 mellisaredcore mellisaredcore | 18. srpna 2011 v 15:32 | Reagovat

Ahoj navštiv můj blog,kde najdeš moje úvahy a spousta mých názorů.

http://mellisaredcore.blog.cz/

6 mellisaredcore mellisaredcore | 18. srpna 2011 v 15:41 | Reagovat

pěknej článek ;)

7 hogreta hogreta | Web | 18. srpna 2011 v 15:44 | Reagovat

to je sice super, ale to tě neopravňuje ho kopírovat - a navíc bez zdroje...

8 makynka01 makynka01 | 18. srpna 2011 v 16:42 | Reagovat

Hogret,
máš naprostou pravdu..Tvůj blog,ty i tento článek je super..
Tvůj blog nemá sebemenší chybičku,stejně jako ty,tvůj blog a tento článek..
Bud' na sebe hrdá a nezhoršuj se..
Přeji mnoho úspěchů do tvého blogu..
Makynka01

9 Miška Miška | Web | 19. srpna 2011 v 8:21 | Reagovat

Ahoj :-) prepáč,že ťa s tým otravujem,ale hlasuj prosím ťa za Sebastiana Vettela v ankete tu:
http://svet-formule-1.blog.cz/1108/finale-kdo-se-stane-nejhezcim-jezdcem-roku-2011#komentare
ďakujem a prepáč za reklamu

10 Gwinney Gwinney | Web | 19. srpna 2011 v 23:30 | Reagovat

četla  jsem Tvůj článek na krásná.cz hubnu, hubneme ... a musím říct, že jsi ho napsala bravurně, po dlouhé době jsem četla něco, co opravdu stálo za přečtení. Píšeš moc pěkně. K Tvému článku nemůžu říct půl slova máš úplnou pravdu,poslední dobou i když nemám momentálně kluka a přestala jsem myslet na to že bych mohla kilčo shodit anebo více posilovat, cítím se ve svém těle mnohem lépe než kdy jindy, poprvé za 3 roky mám pocit že mám postavu podle představ, také jsem se přestala trápit kvůli svému zadku, a to díky jednomu mladému muži, s kterým jsem byla venku řekl mi : "máš fakt dobrej zadek" a to mě neskonale potěšilo, když se líbil jemu bude se líbit i jiným :) ....
PS : Ten článek se Ti doooopravdy povedl!!!! ;-)  ;-)

11 H. H. | Web | 20. srpna 2011 v 23:02 | Reagovat

Užasně si to napsala, je vidět že ty seš rozumná chytrá holka. Ikdyž já sem ten typ co moc toho seběvědomí nemá(jako ale někdy si řeknu, že mi to sluší. Zas tak špatně na tom nejsem), tvůj článek mě dost poučil. :) S holkama, který se fotěj hodinu pak vybíraj tu nejlepší fotku, potom jí ještě dukladně upraví v Photoshoopu a zveřejní na facebook + připíšou k ní: ježiš já jsem hnusná, už snad všichni známe. Těm jde hlavně o to, aby tam měli komentáře ve smyslu  “Ale nejseš!Seš nádherná!“ nebo tak nějak.

12 Berry Berry | Web | 21. srpna 2011 v 10:30 | Reagovat

Úžasný článek s poměrně aktuálním tématem. Jedna má spolužačka je přesně jako ta slečna z internetu. Pokud jí nikdo zrovna enříká, jak je úžasná a dokonalá, brečí všem na rameni vyloženě toužíc, aby ji litovali... Smutné.
Ani já nemám kdovíjak vysoké sebevědomí, ale člověk se snaží. A s tím přijímáním chvály máš naprosotu pravdu, razím to, že lidé neumí přijímat kritiku (protože ne každý ji umí dát), ale sama nevím, jak odpovídat na chválu, protože děkuji mi přijde dost rozpačité.
Článek s úžasnými myšlenkami, díky za něj.

13 Brutal^Smurf. Brutal^Smurf. | Web | 21. srpna 2011 v 17:18 | Reagovat

Ahoj Hogreto.
Nejspíš se mi nepodaří napsat nějaký inteligentní komentář, takže jdu po svojem :D.
No, samozřejmě se mám ráda naprosto a čistě přirozeně. Nepřeháním, ani nedělám nějaké naschvály sama sobě.
Nejsem (snad) žádná puťka, která křičí na celou ulici, jak má číslo XXL. Ne, :D.
Ale na druhou stranu zase velké sebevědomí nemám. Naprosto normálně si myslím, že je egoistické (totiž..sobecké) mít se ráda, ale někde v hloubi duše se fakt ráda mám! :)
Nedávám to najevo, neřeknu si, sama pro sebe: Mám se ráda!
Mrknu do zrcadla a usměju se na sebe. To mi čistě teoreticky stačí. :)
Nevím jestli mě pochopíš, protože většina mě absolutně ignoruje (v mém okolí,přátelé,spolužáci..) protože jim připadám absolutně naivní a divná.
Už jen kvůli tomu jsem ztratila sebevědomí ! :(

Nemiluji se, ale ani nenávidím se. :) Když zvořu test, nebo vztah s mamkou, nenávidím se.

Když se mi podaří test a s mamkou vycházím, miluji se.

Jsem taková nejasná, až chápeš. Lidi v mém okolí (kromě rodiny) mě docela nemusí a nepotřebují slyšet můj názor, pohrdají mým názorem, nedokáži si získat respekt a autoritu. Pro to se také moc nemám ráda :(.

Je to se mnou,hold těžké,takhle jsem se narodila.. Neumřu jako kopírka, bohužel.

14 solo-a-me solo-a-me | Web | 25. října 2011 v 17:46 | Reagovat

moc pěkný článek a jsem ráda, že jsem si ho přečetla ;) přesně nějak takhle jsem se začala mít ráda i já sama ... přišla jsem si tlustá a ošklivá, i když jsem byla úplně normální (bylo to před 2 roky, to jsem měřila asi 153cm a vážila asi 37kg) a s kamarádkou jen řešila, jak jsme ošklivé ... to ona mi pomáhala se utápět v žalech ... pak jsem přestoupila na 8. letý gympl a začala kamarádit s jinou - sebevědomou a docela krásnou holkou, která se usmívala a nehcápala moje nářeky, díky ní jsem si začala připadat hezčí a dneska se mám i docela ráda :)
jinak s tím vydíráním, jak popisuješ u přítele, to je docela časrá věc, jak si lidé chtějí najít přátele - stejná věc se stala sestřenici - začala si psát s holkou, neznala jí, ale řídí se heslem "čím víc přátel, tím líp" a tak se skamarádili, pořád před ní jakoby něco tajila a pak z ní vypadlo, že se její otec zabil při autonehodě, potom, co se s ním pohádala a on byl tak rozčílený a její máma se léčí s rakovinou, leží už rok v nemocnici a ona žije s babičkou ... sestřenice jí hrozně litovala a snažila se jí všemožně pomáhat (finančně, dávala jí dokonce i svoje oblečení!) do doby, než viděla svojí kamarádku s nějakým postarším mužem v obchodě, myslela si, že je to třeba děda nebo strejda ... jen do doby, než na něj začala křičet: "Tati, po cem, no tak tati, já chci tohle ..." napsala jí email, kde jí to všechno řekla, ale ta holka na něj nikdy neodpověděla ...
je hrozný, co člověk udělá, aby byl zajímavý :-(

15 hogreta hogreta | E-mail | Web | 25. října 2011 v 18:28 | Reagovat

[14]: no každopádně jsem ráda, že se už máš ráda:) to je mnohem důležitější než to, jestli nás má rádo okolí.
A máš pravdu... co někteří lidé udělají, aby byli zajímaví, to až někdy přechází zrak.

16 Miou Miou | Web | 23. listopadu 2011 v 16:34 | Reagovat

No...mám se ráda. Jsem občas pěkně protivná, zlá a nevrlá, ale jindy jsem zase milá, hodná a veselá:)

17 Liv Liv | 19. ledna 2012 v 1:35 | Reagovat

Měla jsem, ale už se nemám ráda a ať se snažím sebevíc,.. když už si říkám, že jsem na tom líp, příjde nějaký hňup a shodí mě zpátky. Prostě asi za to fakt nestojím, ale fakt :)

18 af af | 23. ledna 2013 v 18:06 | Reagovat

Znam jednu takovou holku. Nema zadne sebevedomi. Kdyz ve vytvarce naco nakresli hned zacne rikat "to je hnusne, ja se na to nemuzu ani podivat" A dost ji stve, ze kreslit neumi. Ja totiz jo :-) Ja mam sebevedomi,ale nejsem ani namyslena :-)

19 ..... ..... | 18. února 2013 v 18:27 | Reagovat

Já se nemám ráda , nevím proč , ale nemám jsem ráda.. kámoška mě furt řiká že riskuju život dělám strašný blbosti, asi je to tím že se nenávidím :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PROSÍM, do komentářů piště pouze to, co souvisí s daným článkem!
Odpovědi ke komentářím na vašem blogu pište na váš blog přímo k tomu komentáři nebo mi poštele email.
-
Neupozorňujte na sebe reklamami! Na blogy autorů smysluplných komentářů se vždy dívám.
Blogy nespřáteluji, do oblíbených dávám ty, které se mě něčím zaujaly, které se mi líbí a na které opravdu ráda chodím.
-
Budu ráda, když budete komentovat, jen tak se dozvím, co se vám líbí a co ne.
Klidně pište i ke starším článkům, já si to všechno ráda pročtu.



©2011-2015