Já a hudba

21. srpna 2011 v 18:47 | hogreta |  Z deníčku
V poslední době se mi množí dotazy na to, jakou hudbu poslouchám a jaký k ní mám vztah. Zklamu vás, mám příšernou paměť na jména a neznám ani názvy písniček, ani jména zpěváků a zpěvaček. Ale vztah k hudbě mám velmi kladný. Jen možná k trochu jiné hudbě, než ostatní očekávají.

Od první třídy hraju na zobcovou flétnu. Od té doby jsem už docela vyrostla, v mých rukách se vystřídala sopránka, altka, tenorka i basovka. Roku 2010 v červnu jsem dochodila druhý stupeň ZUŠky, takže teď už vlastně na flétnu oficiálně nehraju. Nedokázala jsem si ale představit, že bych už neměla mít hodiny, proto jsem v září vzala do ruky housle a zapsala jsem se do prvního ročníku hry na housle (a zcela "náhodou" ke stejné p. učitelce:-D). Ale i tak stále doprovázím mladší děti na flétnu a nebo si někdy jen tak "písknu" s paní učitelkou, prostě jen tak pro radost:). Je fajn, když už umíte hrát na tolik, že si můžete zahrát vlastně cokoli, co se vám líbí. Sama si můžu vybrat noty, ze kterých chci hrát, sama si můžu vybrat skladbu, kterou bych si chtěla dát na nějakém koncertě. Vlastně mám not plný šuplík.

Dá se říct, že za mou flétnovou "kariéru" (chachacha:-D) jsem měla občas nějaký úspěch. Občas jsem s kvartetem vyhrála krajské kolo v komorní hře, ale nikdy se nepostupovalo. Až v roce 2009, kdy jsme se s triem (já, Gabka a Vojta) dostali až do celostátního kola. Bylo to tehdy opravdu fajn, jeli jsme na tři dny do Liberce, a já si s sebou mohla vzít i přítele, takže jsme si vlastně udělali takový fajn výlet (a jeden den jsme nemuseli do školy, hehe). V Liberci jsme v naší kategorii vybojovali druhé místo, takže docela úspěch. Ale mohlo to být samozřejmě lepší, ale zklamaní jsme nebyli. Máme na to super vzpomínky.

A proč to vlastně celé píšu? Nedávno mi přišel nový notebook, takže jsem čistila ten starý a narazila na nějaké starší videa. Docela jsem se u toho zasmála. Na prvním videu vidíte právě naše trio, tedy mě (jsem ta nejblíže foťáku), Gabku a Vojtu. Omluvte kvalitu zvuku, ale co chcete, když nahráváte foťákem, že:-D.


A tady jsem našla ještě starší video, ještě se souborkem. To mi bylo šesnáct, myslím? Myslím, že je z roku 2007. Příjde mi ještě legračnější, než to první video:-D. Zvášť, jak tam pokládáme ty noty na zem:-D. Jsem tam ta úplně v pravo, s tou největší zahnutou flétnou. Ano, ta, která skoro půl videa jde vidět jen tak na půl:-D. No jo, "kameramana" asi už taky bolela ruka.


Když budete dostatečně trpěliví, tak tady jednou možná najdete i video, kde hraju na housle. Ano, dvě takové videa už mám, ale zatím jsou to spíš jednodušší skladby a tak je tedy ještě nebudu zveřejňovat:-D. Zveřejním, až si budu myslet, že něco vážně umím:-D. Takže si počkáte:).
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 goldenka goldenka | Web | 21. srpna 2011 v 18:56 | Reagovat

ja jeste chodim do zusky ale hraju na klavesy(keyboard) uz asi 10 rok.tvuj clanek je hodne zameren na takovou tu vaznejsi hudbu.kdybych ja psala na takove tema,tak ja posloucham moderni,hodne tanecni(protoze chodim do street dance,hip-hop) a tak.ty si pojala clanek jinak nez sem cekala ale pekne napsane ;-)

2 Berry Berry | Web | 21. srpna 2011 v 21:06 | Reagovat

Nádherně vám to hraje, opravdu úžasně, nedivím se, že jste se dostali tak daleko, to můžete být právem hrdí ;-). A nemůžu se dočkat videa s houslemi, housle jsou "těžký nástroj". Min. s bráchou se maminka natrápila, držení houslí, hraní, ojojoj, to bylo křiku. Jak tak pozoruju, mám pocit, že většina hudebkářů (včetně mě) má na hudbu hold jiný náhled...
Moc se mi to líbí, hlavně flétnu jsem slyšela různě, ale flétnové tria až sexteta (?) nikdy, takže úžasný umělecký zážitek díky tobě :-).

3 hogreta hogreta | Web | 21. srpna 2011 v 23:35 | Reagovat

[2]: tak ono je i trošku rozdíl, jestli s houslemi začíná dítě, které se zároveň musí učit i noty a celkově hudbu, to je pak mnohem těžší. Já mám tu výhodu, že když už se podívám na noty, tak vím, jak by to mělo znít. Navíc poznám, jestli jsem nad a nebo pod tónem, takže se mi to lépe napraví. Třináct let jsem předtím hrála na flétnu, tak už mám ty noty tak trochu v uchu. Malé dítě se musí naučit zároveň jednotlivé tóny odposlouchat, tak to má trochu složitější než teď já. Takže i když teď hraju na housle teprve rok, tak už mám etudy pro čtvrťáky a páťáky - prostě to jde trošku rychleji:). Takže se toho tolik nebojím - a navíc, já to narozdíl od menších dětí dělám zcela dobrovolně a pro radost:-D. Děti se do toho totiž občas musí trošku nutit, ale já to dělám s láskou - a ten rozdíl v přístupu je taky vidět:).

4 Berry Berry | Web | 29. srpna 2011 v 20:43 | Reagovat

[3]: Tak s tím naprosto souhlasím. Nedávno jsem se bavila s ředitelem, když mi suploval hodinu a říkal, že okolo sedmého ročníku jde vidět obrovská změna, protože nastává jakýsi zlom. Kdo to dělal z nutnosti, ten s tím sekne, koho to baví, pokračuje.

5 P. Bloody P. Bloody | Web | 22. října 2011 v 16:23 | Reagovat

zobcovky! Áách, sladká nostalgie, já vychodila na ZŠ třídu s hudebním zaměřením a hru na sopránku i altovku jsem měla jako povinné předměty, s hrůzou ale zjišťuji, že na altovou si nepamatuju většinu hmatů, neboť jsem se během střední na hraní vykašlala... začíná mi to ale chybět a dost vážně taky uvažuju, že bych se hudebně ještě dále vzdělávala. Housle to nebudou :D ale ráda bych zkusila zpěv :)

6 Miou Miou | 23. listopadu 2011 v 16:28 | Reagovat

[5]: Když začneš na altovku hrát znova, tak se ti to rychle obnoví :)

Jinak, hraju na klavír a občas něco písknu na flétničku :D ale při vší skromnosti, na klavír mi to docela jde a občas zahraju i něco pěkného (bez chyb) :-D  :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PROSÍM, do komentářů piště pouze to, co souvisí s daným článkem!
Odpovědi ke komentářím na vašem blogu pište na váš blog přímo k tomu komentáři nebo mi poštele email.
-
Neupozorňujte na sebe reklamami! Na blogy autorů smysluplných komentářů se vždy dívám.
Blogy nespřáteluji, do oblíbených dávám ty, které se mě něčím zaujaly, které se mi líbí a na které opravdu ráda chodím.
-
Budu ráda, když budete komentovat, jen tak se dozvím, co se vám líbí a co ne.
Klidně pište i ke starším článkům, já si to všechno ráda pročtu.



©2011-2015